100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
25%
Vysokoškoláků
75%
Předchozí parl. zkušenost
47
let
Průměrný věk
35
let
Nejnižší věk
63
let
Nejvyšší věk

Moravský zemský sněm
(16. 6. 1913 — 28. 10. 1918 )

celkem 154 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 154 z 154
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (7)
Poslanecké kluby (11)
Volební strany (18)
Výbory (27)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
15
1
15
Věk na začátku mandátu
30
74
30
74
Věk na konci mandátu
35
76
35
Richard Karel Baratta-Dragono
(7.3.1867 — 12. 3. 1946)
Jaroslav Thun-Hohenstein von
(23. 5. 1864 — 6. 4. 1929)
Franz Deym ze Stříteže
(28. 2. 1871 — 23. 11. 1925)
František Staněk
(14. 11. 1867 — 19. 6. 1936)
František Saleský Bauer
(26.1.1841 — 25.11.1915)
Jan Žáček
(31. 5. 1849 — 4. 10. 1934)
Josef Koudela z Jelínkova
(2.7.1845 — 1.11.1913)
Jan Rozkošný
(19.10.1855 — 27.3.1947)
Otto Serényi
(21. 9. 1855 — 27. 12. 1927)
Ludvík Belcredi
(4.2.1856 — 6.9.1914)
Karl Brandhuber
(24.8.1846 — 14.8.1934)
Filip Kinsky von Wchinitz und Tettau
(31.5.1861 — 8.4.1939)
August Wieser
(17. 5. 1847 — 27. 3. 1916)
Josef Luksch
(7. 3. 1862 — 26. 11. 1936)
Otakar Pražák
(21. 11. 1858 — 18. 10. 1915)
Rudolf Rohrer
(6.9.1838 — 6.12.1914)
Adolf Stránský
(8. 4. 1854 — 18. 12. 1931)
Filip Gomperz
(4. 4. 1860 — 3.12.1948)
Josef Jelinek
(18. 1. 1864 — 22. 5. 1934)
Anton Widmann-Selnitzky von Choltic
(1. 6. 1865 — 11. 2. 1949)
Jan Pokorný
(21.4.1860 — 22. 3. 1922)
Vincenc Ševčík
(21. 2. 1862 — 16. 10. 1921)
Antonín Cyril Stojan
(25. 5. 1851 — 29. 9. 1923)
Moritz Vetter-Lilie
(22. 8. 1856 — 20. 9. 1945)
Heinrich d'Elvert
(4.4.1853 — 7.4.1926)
Anton Seidel
(8. 6. 1855 — 2. 3. 1925)
Hugo Albrecht
(28.3.1862 — 7.8.1920)
Bedřich Bojakovský
(2.6.1859 — 22.2.1925)
Heinrich Fritsch
(15.7.1859 — 25.11.1922)
Štěpán Viktor Haupt
(27.10.1869 — 4.10.1954)
Wilhelm Heiter
(15.2.1844 — 12.3.1917)
Albert Herberstein
(12.11.1864 — 20.3.1945)
Mořic Hruban
(30. 11. 1862 — 16. 9. 1945)
Paul Huyn
(17.2.1868 — 1.10.1946)
Rudolf Felzmann
(16.2.1866 — 10.5.1937)
Johann Kopp
(14.6.1860 — 13.3.1942)
Heinrich Oberleithner
(10. 6. 1851 — 9. 1. 1920)
Ondřej Přikryl
(26.11.1862 — 22.12.1936)
František Seilern-Aspang
(5. 3. 1852 — 12. 4. 1916)
Theodor Thonet
(11. 11. 1864 — 8. 12. 1932)
Franz Wagner
(4. 10. 1860 — 10. 3. 1929)
Alois Baeran
(16. 5. 1872 — 16. 10. 1936)
Karel Balák
(27.1.1864 — ?)
Matouš Bartoň
(12.9.1865 — ?)
František Bařina
(26.1.1863 — 22.9.1943)
František Benda
(17.10.1854 — 27. 2. 1942)
Hermann Brass
(5.1.1855 — 17.10.1938)
Jaroslav Bureš
(7.6.1864 — 6.2.1920)
Jaroslav Budínský
(17. 9. 1865 — 12. 5. 1939)
Hugo Alfons Dietrichstein
(19.12.1858 — 20.8.1920)
Josef Dosoudil
(22.3.1875 — 1934)
Karel Fajfrlík
(28.1.1860 — 8.5.1940)
Gustav Fiedler
(25.4.1849 — 27.4.1936)
Alfred Fischel
(30.11.1853 — 26.8.1926)
Jan Filipinský
(15. 8. 1859 — 12. 7. 1936)
Richard Fischer
(27. 3. 1872 — 6. 2. 1954)
Wilhelm Freisler
(6.12.1862 — 9.4.1930)
Arnold Anton Grünfeld
(25.12.1848 — 17.5.1919)
Josef Žampach
(2. 2. 1868 — 29. 11. 1942)
Cyrill Zeisel
(11. 1. 1870 — 22. 1. 1924)
Josef Hybeš
(29. 1. 1850 — 19. 7. 1921)
Leopold Chlumecký
(3.2.1873 — 14.1.1940)
Arnold Janda
(17.7.1853 — 8.1.1920)
Johann Jarolim
(14.12.1855  — 20.12.1939)
Jan Jílek
(1. 2. 1864 — 30.12.1944)
Josef Kadlčák
(15.11.1856 — 27.4.1924)
Karel Khuen-Belasi
(6.3.1879 — 30. 6. 1963)
Franz III. Klein
(29.5.1851 — 6.1.1930)
Stefan Komorowski
(20.10.1863 — 17.4.1929)
Josef Krčka
(8.3.1853 — 1934)
Antonín Kuchyňka
(8.4.1869 — 20.9.1939)
Viktor Wölhelm
(30. 3. 1848 — 7. 3. 1924)
Josef Laßner
(25.1.1859 — 21.1.1922)
Jan Měchura
(17.8.1876 — 16.10.1959)
Leopold Mohapl
(2.11.1874 — 15.3.1945)
František Okleštěk
(12. 4. 1867 — 8.2.1936)
Vilém Votruba
(25. 2. 1870 — 16. 4. 1939)
František Venclů
(14. 1. 1867 — ?)
Arthur Peschke
(31.8.1860 — 5.10.1929)
Ladislav Pluhař
(18.6.1865 — 7.5.1940)
Josef Pötting und Persing
(14.1.1851 — 18.6.1919)
Karl Ferdinand Prayon
(8.5.1871 — 23.9.1915)
Jan Prokeš
(25. 5. 1873 — 11. 12. 1935)
Josef Redlich
(18.6.1869 — 11.11.1936)
Rostislav František Reichstädter
(19.5.1870 — 16. 1. 1944)
Alois Rieger
(14.2.1869 — 3.11.1951)
Jan Šrámek
(11. 8. 1870 — 22. 4. 1956)
Tomáš Eduard Šilinger
(16. 12. 1866 — 17. 6. 1913)
František Šerý
(19. 9. 1854 — 23. 3. 1932)
Josef Šamalík
(27. 4. 1875 — 7. 1. 1948)
František Svoboda
(4. 2. 1876 — 9. 10. 1967)
Bedřich Strachwitz
(25. 4. 1867 — 1. 12. 1927)
Josef Staroštík
(21. 5. 1862 — 23. 12. 1929)
Rudolf Sommer
(12. 4. 1872 — 20. 1. 1919)
Hubert Skutetzky
(6. 9. 1857 — 9. 6. 1924)
Alfred Skene
(2. 6. 1874 — 30. 3. 1946)
Josef Seifert
(6. 1. 1870 — 17. 8. 1926)
Evžen Teuber
(4. 10. 1868 — ?)
Bedřich Thurn-Taxis
(23. 12. 1871 — 10. 5. 1945)
Josef Brunner
(9.9.1861 — 25.11.1941)
Hynek Bulín
(13. 12. 1869 — 18. 5. 1950)
František Čapka
(24. 9. 1879 — 3.11.1949)
Josef Dolanský
(7. 1. 1868 — 30. 11. 1943)
Albrecht Dubsky von Třebomyslic
(12.7.1882 — 11.10.1962)
Karel Engliš
(17. 8. 1880 — 13. 6. 1961)
Karel Jindřich Haugwitz
(3. 3. 1874 — 21. 9. 1948)
Josef Havlík
(1.4.1861 — 20.3.1934)
František Harrach
(26. 7. 1870 — 14. 5. 1937)
Franz Hodina
(30. 11. 1877 — 10. 5. 1945)
Vinzenz Inderka
(2.1.1855 — 12.7.1934)
Antonín Jedlička
(10.5.1871 — 3.8.1940)
Rudolf Jung
(16. 4. 1882 — 11. 12. 1945)
Eduard Kafka
(18. 11. 1859 — po 1939)
Eduard Kavan
(13.10.1875 — 30.7.1935)
Josef Kirchmann
(14.11.1856 — 8.11.1931)
Josef Klega
(24. 6. 1866 — 6.7.1943)
Jan Klein
(21.4.1870 — 22.1.1940)
Alois Konečný
(23. 2. 1858 — 19. 9. 1923)
Josef Konečný
(31.12.1866 — ?)
Franz Köpernik
(1.11.1871 — ?)
Tomáš Koutný
(2. 4. 1879 — 7. 2. 1958)
Alois Winter
(14. 11. 1874 — ?)
Karel Bubela
(10.11.1872 — 19.7.1943)
Franz Budig
(25. 3. 1870 — 2. 1. 1928)
František Hruban
(20.8.1870 — 10.4.1950)
Josef Kuchařík
(5. 11. 1860 — 31.8.1934)
Johann Langer
(22.8.1865 — 24.3.1921)
Adolf Lichnofsky
(6.7.1868 — 26.9.1922)
Rudolf Anton Malík
(17.2.1875 — 10.12.1969)
Eduard Meyer
(? — 5.8.1927)
Viktor Anton Mitschala
(8.10.1872 — ?)
František Navrátil
(4.1.1878 — 3.2.1954)
Leopold Němec
(9.11.1870 — 22.11.1955)
Wilhelm Nießner
(21.9.1873 — 14.5.1953)
František Vrána
(31. 12. 1865 — 31. 7. 1913)
Karel Vozáb
(9. 7. 1856 — 11. 4. 1928)
Bohuslav Ošťádal
(20.8.1875 — 28.9.1944)
Tomáš Otáhal
(21.12.1855 — 23.11.1931)
Simeon Vacula
(17. 2. 1880 — 1. 5. 1958)
Josef Pastyřík
(2.3.1869 — 6.4.1954)
Antonín Urban
(7. 7. 1880 — 12. 2. 1916)
Otto Klement Primavesi
(27.2.1868 — 8.2.1925)
Vlastimil Tusar
(23. 10. 1880 — 22. 3. 1924)
Matthias Rogelböck
(9.2.1863 — 5.4.1919)
Jaroslav Rouček
(18.5.1874 — 25.2.1948)
Prokop Bartoloměj Šup
(24. 8. 1866 — 12. 12. 1921)
František Štěpánek
(6. 1. 1872 — 23. 4. 1934)
Miloslav Veselský
(25. 6. 1866 — 2. 12. 1913)
Albert Šíp
(21. 10. 1882 — 6. 12. 1955)
Hynek Světlík
(2. 1. 1875 — 22. 4. 1945)
Kuneš Sonntag
(19. 2. 1878 — 29. 3. 1931)
Karel Sáblík
(24. 1. 1871 — 16. 12. 1932)
Oskar Teufel
(5. 10. 1880 — 26. 1. 1946)
Franz Röttel
(16.1.1871 — 5.11.1924)

O sněmovně

Volby z června a července 1913 změnily rozložení sil českých stran ve prospěch takzvaného „pokrokového bloku“ zahrnujícího nově vzniklou Lidovou stranu pokrokovou (vzniklou sloučením mladočeských lidovců a pokrokářů), Agrární stranu a autonomistickou (českou) sociální demokracii. Německou politiku na sněmu ovládala dosud nejsilnější Deutschfortschrittliche Partei, neboli němečtí pokrokáři. Sněmu opět předsedal hrabě Otto Serényi, pozice místopředsedů obsadili Jan Žáček a Josef Jelinek. Hlavní téma jednání opět představovala především sanace zemských financí. Český „pokrokový blok“ potřeboval pro schválení vlastního návrhu podporu německých stran, kterou musel od Němců vykoupit řadou ústupků v oblasti hospodářské i jazykové. Vznikl také takzvaný permanentní sněmovní odbor, který měl řešit veškeré národnostní otázky. Konečný plán záchrany rozpočtu nakonec počítal především se zavedením zvláštních daňových přirážek, které měly pomoci umořit značnou část zemských dluhů. Mimo tyto otázky řešil sněm také obvyklou agendu spojenou s budováním a údržbou zemské infrastruktury, řešení zemědělských otázek a dalšími záležitostmi lokálního rázu. Poslední zasedání proběhlo 28. února 1914. Vypuknutí první světové války přerušilo práci sněmu a ten se již nikdy nesešel. Ústava nově vzniklého Československa pak zemské sněmy zrušila také de iure. Sněmovní období začalo 16. června 1913 a poslední zasedání se odehrálo 28. února 1914. Sněm fakticky zanikl se vznikem Československa, byť teoreticky jeho volební období mělo skončit nejpozději 16. června 1919.

 

Galerie médií

Otto Jan Serényi (1855-1927)
Otto Jan Serényi (1855-1927)
Zobrazit data k
16. 6. 1913
28. 10. 1918