Zemské volby do všech kurií se odehrály v průběhu března 1861. Na rozdíl od dalších let v nich poměrně uspěli slovanští (čeští a polští) zástupci. Němečtí poslanci z řad všech kurií byli stoupenci liberální ústavověrné strany, většinou zastánci tuhého centralismu. Jen několik z nich se v některých otázkách blížilo federalistickým názorů. Slovanští poslanci byli reprezentanty velmi vágně zformované české a polské národní strany, obou v této době úzce kooperujících. Ze šesti slovanských kandidátů uspělo pět v kurii venkovských obcí, pouze jediný slovanský poslanec zastupoval městkou kurii Jablunkov – Skočov – Strumeň. Do funkce zemského hejtmana císař jmenoval hraběte Johanna Larisch-Mönnicha (1821–1884), kterého od listopadu 1865 nahradil hrabě Amand Kuenburg (1809–1886). Sněmovní období bylo poznamenáno roztržkou uvnitř tábora slovanských poslanců při hlasování o císařském patentu z 20. září 1865, který dočasně pozastavoval (tzv. sistoval) platnost některých částí únorové ústavy. Tehdy pro návrh německých poslanců, v němž se tito proti znění patentu ohradili, neboť jej považovali za vážné ohrožení ústavnosti, hlasovali i dva čeští zástupci. Důležitými zákony, které v tomto volebním období sněm přijal, byly zákon na ochranu polí, dále zákon upravující slezské rybářství a zavedení očkovacího systému v zemi. Sněm jednal od 6. dubna 1861 do 19. února 1866. Rozpuštěn byl 2. ledna 1867.