70%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
43%
Vysokoškoláků
65%
Předchozí parl. zkušenost
48
let
Průměrný věk
27
let
Nejnižší věk
75
let
Nejvyšší věk

Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna lidu
(24. 5. 1986 — 9. 6. 1990 )

celkem 298 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 298 z 298
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (10)
Poslanecké kluby (8)
Volební strany (6)
Výbory (12)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
10
1
10
Věk na začátku mandátu
20
75
20
75
Věk na konci mandátu
20
79
20
71

O sněmovně

Volební období počínající rokem 1986 bylo doslova přelomové, a to nejen pro Sněmovnu lidu, ale také pro Sněmovnu národů a národní parlamenty. Jednalo se o poslední celorepublikové volby konané většinovým systémem, v nichž voliči schvalovali jediného kandidáta. Volební období Federálního shromáždění a národních rad bylo původně pětileté, s ohledem na požadavek brzkých svobodných voleb, jenž byl jedním z nejvýznamnějších hesel listopadových demonstrací roku 1989, bylo volební období zkráceno ústavním zákonem č. 45/1990 Sb. z 27. 2. 1990. K tomu dni však měly zmíněné zákonodárné sbory již výrazně odlišné složení než na počátku období. Předsedou Sněmovny lidu se v roce 1986 stal Vladimír Vedra z KSČ, který nahradil dlouholetého předsedu a svého stranického kolegu Václava Davida. V čele předsednictva sněmovny stál Josef Bartončík z ČSL, který se jako jediný poslanec zdržel hlasování při schvalování zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb. k ochraně veřejného pořádku z 14. 2. 1989. Toto opatření reagovalo na lednové demonstrace připomínající sebeupálení Jana Palacha. Sněmovna lidu se samostatně téměř nescházela, což se příliš nezměnilo ani po 17. listopadu 1989. Do té doby se sešla třikrát (v roce 1988 ani jednou), poté také třikrát. Složení Sněmovny lidu se začalo výrazněji měnit na základě zákona č. 183/1989 Sb. z 28. 12. 1989. Tehdy sněmovna reagovala na rezignace svých poslanců trvající od listopadu tím, že schválila jejich náhradníky, na nichž se shodly organizace Národní Fronty s nově ustaveným hnutím Občanské fórum. Patřili mezi ně např. Michael Kocáb nebo Václav Benda, díky němuž získala ve Federálním shromáždění zastoupení také Křesťanskodemokratická strana, založená v prosinci 1989. Tyto hromadné kooptace se konaly ještě 30. ledna a 27. února 1990.

Zobrazit data k
24. 5. 1986
9. 6. 1990