70%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
53%
Vysokoškoláků
59%
Předchozí parl. zkušenost
48
let
Průměrný věk
23
let
Nejnižší věk
74
let
Nejvyšší věk

Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna národů
(24. 5. 1986 — 9. 6. 1990 )

celkem 220 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 220 z 220
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (11)
Poslanecké kluby (7)
Volební strany (6)
Výbory (13)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
12
1
12
Věk na začátku mandátu
23
74
23
74
Věk na konci mandátu
27
78
27
78

O sněmovně

Sněmovna národů si také po volbách v roce 1986 zvolila do svého čela Dalibora Hanese, jenž však na svou funkci v březnu 1987 rezignoval poté, co byl uvolněn z funkce člena ÚV KSČ. Následně se během tohoto období měnil předseda ještě dvakrát, když Hanesova nástupce Jána Janíka vystřídal 12. 12. 1989 Anton Blažej a hned 28. 12. 1989 jej nahradil Jozef Stank. Toho dne bylo do Sněmovny národů kooptováno prvních 10 poslanců, všichni nestraníci. Figurovali mezi nimi například Zdeněk Jičínský, který byl podobným způsobem zbaven mandátu v roce 1969 nebo Alexander Dubček, jenž se ještě téhož dne stal předsedou celého Federálního shromáždění. Vystřídal v této funkci taktéž bezpartijního Stanislava Kukrála, jenž teprve 12. 12. 1989 nahradil dlouhodobého předsedu Aloise Indru. Sněmovna lidu na sebe výrazněji upozornila 23. 1. 1990 při schvalování zákona č. 14/1990 o kooptacích. Tehdy totiž nebyl ve slovenské části Sněmovny národů zákon schválen. Stalo se tak poprvé v historii obou komor parlamentu, kdy došlo k jejich neshodě. Na základě následného dohodovacího řízení však Sněmovna hlasovala znovu a tentokrát byl již zákon schválen. Poté proběhla ve Federálním shromáždění výměna více než sta poslanců, čímž zastánci demokratizačních změn získali své zástupce v parlamentu na prosazení klíčových zákonů.

Zobrazit data k
24. 5. 1986
9. 6. 1990