Parlamentní abstinence

Vážný problém rakouského parlamentarismu 60. let představoval bojkot říšské rady ze strany jednotlivých zemských sněmů. Ty odmítaly zvolit své delegáty do říšské rady, popř. tito zvolení delegáti při jednáních říšské rady dlouhodobě absentovali (tzv. sněmovní abstinence) a i formálně protestovali proti existenci ústředního parlamentu zavedeného absolutisticky Schmerlingovou vládou bez opory v historickém vývoji a bez dohody s politickými reprezentacemi. Principiálně zdůvodňované absence poslanců říšské radě odnímaly nejen legitimitu jejího jednání, ale současně hrozila i její neusnášeníschopnost. Tato stránka problému byla akutní zejm. na přelomu 60. a 70. let, kdy poslanecká sněmovna ztratila možnost usnášet se o předmětech podmíněných kvalifikovanou většinou.