Zemské volby do všech kurií proběhly v červenci 1884. Předvolební boj byl ve znamení vzájemného vzdalování se české a polské národní strany navzájem. Spolek Politická a hospodářská jednota v Opavě se ujal vedení předvolebního boje v oblastech s českými voliči a usiloval marně o zisk dvou mandátů v kurii venkovských obcí Frýdek – Bohumín a Opava – Bílovec. Teprve v roce 1888 úmrtím poslance R. Schmucka se podařilo českému kandidátu JUDr. Františku Stratilovi (1849–1911) získat mandát v posledně zmíněném volebním okrsku. V samotné polské národní straně se rozhořel konfesijní spor mezi katolíky a protestanty. Tyto rozepře vedly k propadnutí slovanských kandidátů na Těšínsku, když se podařilo získat jen dva mandáty. Zástupci velkostatkářské kurie zůstali tradičně věrni ústavověrné straně, další němečtí poslanci z řad městské a venkovské kurie se dělili i nadále na stoupence staroliberální ústavověrné strany (Johann Demel, Gustav Gabriel, Theodor Haase či Max Menger) a liberální nacionalisty, z nichž někteří koketovali s všeněmeckým hnutím kolem rytíře Georga von Schönerera (Emil Rochowanski, Moritz Rossy, Heinrich Horny či Ferdinand Pohl). Do 23. zasedání sněmu (25. 11. 1885–14. 1. 1886) vedl sněm z pozice zemského hejtmana hrabě Amand Kuenburg, který pro zhoršující se zdravotní stav odstoupil a byl nahrazen hrabětem Heinrichem Larisch-Mönnichem (1850–1918). Jednou z otázek, kterou se sněm začal zabývat, byla problematika reformy volebního řádu do slezského sněmu. Většina návrhů ztroskotávala na obavách německé sněmovní většiny z rozšíření voličského okruhu z řad slovanského obyvatelstva a ze ztráty rozhodujícího politického vlivu. Sněm jednal od 9. září 1884 do 14. listopadu 1889; rozpuštěn byl 23. května 1890.
100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
100%
Vysokoškoláků
34
let
Průměrný věk
34
let
Nejnižší věk
34
let
Nejvyšší věk
Slezský zemský sněm
(9. 9. 1884 — 23. 5. 1890 )
celkem 41 poslanců s mandáty
Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru
Načítám...
Poslanci
Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších
Zobrazuje se 41 z 41
poslanců
Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (3)
Poslanecké kluby (3)
Volební strany (7)
Výbory (2)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
16
1
16
Věk na začátku mandátu
30
75
30
75
Věk na konci mandátu
35
77
35
66
Johann Nepomuk Demel von Elswehr
(25. 3. 1825 — 15. 9. 1892)
Amand Küenburg von
(9. 2. 1809 — 24. 3. 1886)
Georg Bees von Chrostin
(7. 2. 1824 — 14. 3. 1905)
Emanuel Spens-Booden
(18. 11. 1831 — 30. 9. 1926)
Karl Johann Baptist Uhlig
(4. 11. 1815 — 2. 12. 1893)
Franz Müller
(28. 5. 1836 — 12. 1. 1915)
Heinrich Joseph Maria Horny
(12. 9. 1836 — 24. 4. 1885)
Emil Rodler
(6. 10. 1831 — 28. 12. 1887)
Theodor Karl Haase
(14. 7. 1834 — 27.3.1909)
Adolf Latzel
(16. 1. 1840 — 13. 9. 1891)
Max Menger von Wolfensgrün
(10. 9. 1838 — 30. 8. 1911)
Moritz Rohrmann
(27. 12. 1834 — 29. 9. 1920)
Ernst Sedlnitzky von Choltitz
(23. 11. 1841 — 30. 1. 1904)
Stanislaus Sedlnitzky von Choltitz
(12. 9. 1836 — 10. 1. 1913)
Rudolf Schmuck
(18. 2. 1841 — 10. 12. 1888)
Karl Boromeus Wenzel Dorazil
(17. 10. 1829 — 28. 9. 1897)
Josef Johann Kubitza
(7. 3. 1824 — 22. 11. 1891)
Ignacy Świezy
(12. 10. 1839 — 22. 10. 1902)
Anton Ignatz Eschig
(1. 2. 1834 — 25. 4. 1886)
Gustav Johann Gabriel
(6. 9. 1825 — 1. 4. 1888)
Julius Gerlich
(10. 4. 1826 — 15. 10. 1913)
Robert Herzog
(17. 2. 1823 — 26. 12. 1886)
Eduard Platzenteig
(20. 2. 1832 — 2. 9. 1892)
Emil Rochowanski
(14. 5. 1845 — 6. 2. 1908)
Moritz Rossy
(17. 9. 1815 — 13. 7. 1886)
Josef Franz Hartl
(16. 3. 1834 — 17. 5. 1895)
Franz Hauer
(27. 11. 1832 — 29. 11. 1914)
Paul Kania
(29. 6. 1850 — 16. 5. 1906)
Ludwig Rudolph Heinrich Komarek
(17. 4. 1844 — ?)
Georg Kopp
(25. 7. 1837 — 4. 3. 1914)
Friedrich Theodor Franz Kurzweil
(8. 11. 1840 — 4. 3. 1912)
Heinrich Larisch-Mönnich von Ellgoth und Karwin
(13. 2. 1850 — 8. 12. 1918)
Gustav Mentel
(29. 6. 1844 — ?)
Anton Ignatz Michel
(30. 1. 1831 — 8. 8. 1900)
Johann Pellar
(12. 1. 1842 — ?)
Robert Viktor Hubert Pillerstorff von
(25. 5. 1854 — 24. 10. 1905)
Franz Pitřík
(3. 11. 1846 — 15. 10. 1905)
Ferdinand Pohl
(21. 5. 1843 — 5. 6. 1924)
Johann Joseph Pospiech
(24. 6. 1848 — 13. 12. 1884)
Johann Santarius
(18. 7. 1830 — 12. 4. 1896)
Franz Stratil
(15. 11. 1849 — 22. 1. 1911)
O sněmovně
Zobrazit data k
9. 9. 1884
23. 5. 1890