100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
100%
Vysokoškoláků
100%
Předchozí parl. zkušenost
40
let
Průměrný věk
40
let
Nejnižší věk
40
let
Nejvyšší věk

Slezský zemský sněm
(14. 10. 1890 — 25. 7. 1896 )

celkem 35 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 35 z 35
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (2)
Poslanecké kluby (3)
Volební strany (8)
Výbory (2)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
16
1
16
Věk na začátku mandátu
28
66
28
66
Věk na konci mandátu
34
72
34
67

O sněmovně

Slezský zemský sněm

Zemské volby do všech kurií proběhly na konci června a v červenci 1890. Češi získali tři mandáty ve venkovských obcích, stejně tak úspěšní byli i polští kandidáti. Ovšem vztah mezi oběma národnostmi se dále vyhrocoval. Poprvé od roku 1861 se členem zemského výboru stal poslanec neněmecké národnosti Polák Ignacy Świeźy (1839–1902) a jeho náhradníkem Čech Václav Hrubý. Zemským hejtmanem jmenoval panovník hraběte Heinricha Larisch-Mönnicha. Zástupci velkostatkářské kurie zůstali tradičně věrni ústavověrné straně, další němečtí poslanci z řad městské a venkovské kurie se dělili i nadále na liberální zastánce ústavověrné strany a nacionalisty, mezi nimi se s výjimkou jednoho všeněmce jednalo o stoupence Německé lidové strany. Do popředí sněmovních jednání stále více vstupovaly národnostní otázky. Prakticky jakákoliv problematika byla nahlížena prizmatem národnosti. Německá sněmovní většina se snažila všemožně bránit německý charakter Rakouského Slezska a bojkotovala veškeré snahy vedoucí k prosazení práv slovanských národností. Sněm jednal od 14. října 1890 do 7. února 1896; rozpuštěn byl 25. července 1896.

Zobrazit data k
14. 10. 1890
25. 7. 1896