80%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
26%
Vysokoškoláků
57%
Předchozí parl. zkušenost
45
let
Průměrný věk
22
let
Nejnižší věk
74
let
Nejvyšší věk

Národní shromáždění ČSR/ČSSR
(14. 6. 1964 — 8. 12. 1971 )

celkem 316 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 316 z 316
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (12)
Poslanecké kluby (18)
Volební strany (2)
Výbory (59)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (8)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
10
1
10
Věk na začátku mandátu
22
74
22
74
Věk na konci mandátu
29
78
29
74

O sněmovně

Národní shromáždění ve svém posledním volebním období je specifické zejména událostmi kolem roku 1968. Poslanci byli zvoleni dne 14. 6. 1964 na základě zákona č. 34/1964 Sb., který zaváděl drobné změny obsažené v ústavě z roku 1960. Čtyřletý mandát byl poslancům zákonem č. 112/1967 prodloužen do 16. 11. 1968 v souvislosti s posunutím termínu dalších voleb. Ty se měly uskutečnit na základě zákona z 30. 11. 1967, podle kterého mohlo v jednom volebním obvodu kandidovat více zástupců Národní fronty, než kolik jich mohlo být zvoleno. V souvislosti s demokratizačním procesem na jaře 1968 a snahou volební zákon změnit byl vydán nový ústavní zákon, který dále poslancům prodloužil mandát nejdéle do konce roku 1969. Volební model z roku 1967 nakonec použit nebyl a totéž platilo o připravované verzi z roku 1968. Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, nakonec konstatoval, že z poslanců Národního shromáždění se od 1. 1. 1968 stávají poslanci Sněmovny lidu Federálního shromáždění. S ohledem na neklidnou situaci v důsledku přítomnosti vojsk Varšavské smlouvy byl mandát poslancům zákonem z 15. 10. 1969 již potřetí prodloužen, a to nejdéle do konce roku 1971. Poslanci zvolení v roce 1964 tak vykonávali nejdelší mandát v historii Československa. Od srpna 1968 se až do všeobecných voleb také nekonaly doplňovací volby. Noví poslanci, navrhovaní Národní frontou, byli schvalováni přímo sněmovnou na základě zákona č. 117/1969 Sb. S některými poslanci byly naopak vedeny rozhovory o vhodnosti jejich rezignace, v případě neúspěchu je sněmovna mandátu zbavila. Význam Národního shromáždění v roce 1968 mírně vzrostl. Dokladem toho byl jednak únos předsedy Národního shromáždění Smrkovského spolu s dalšími představiteli státu do Sovětského svazu po vpádu vojsk nebo vydávání prohlášení v době paralýzy vedení KSČ a státu. Parlament ve dnech 21.-28.8.1968 zasedal denně, přičemž sídlil provizorně v Cukrovarnickém paláci u Jindřišské věže, kde byla kancelář Národního shromáždění.

Zobrazit data k
14. 6. 1964
8. 12. 1971