Zemské volby do všech kurií proběhly v září 1896. Češi získali tři mandáty ve venkovských obcích, stejně úspěšní byli i polští kandidáti. Opakovala se tedy situace z předcházejícího volebního období. Zástupci velkostatkářské kurie zůstali tradičně věrni ústavověrné straně, další němečtí poslanci z řad městské a venkovské kurie se dělili i nadále na liberální zastánce ústavověrné strany a nacionalisty, většinou stoupence Německé lidové strany. Zemským hejtmanem jmenoval panovník hraběte Heinricha Larisch-Mönnicha. Ústředními tématy sněmovních rokování byly hospodářské problémy, sociální situace venkovského obyvatelstva, jazyková práva, školství, zavedení přímých a tajných voleb ve venkovské kurii. Nesmiřitelnost německých poslanců vůči českým a polským požadavkům na převzetí českého gymnázia v Opavě a polského gymnázia v Těšíně do správy země nakonec vyřešil stát jejich postátněním v roce 1897, respektive 1903. Sněm jednal od 28. prosince 1896 do 19. července 1902. Rozpuštěn pak byl 8. září 1902.
100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
100%
Vysokoškoláků
100%
Předchozí parl. zkušenost
46
let
Průměrný věk
46
let
Nejnižší věk
46
let
Nejvyšší věk
Slezský zemský sněm
(28. 12. 1896 — 8. 9. 1902 )
celkem 34 poslanců s mandáty
Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru
Načítám...
Poslanci
Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších
Zobrazuje se 34 z 34
poslanců
Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (2)
Poslanecké kluby (2)
Volební strany (8)
Výbory (2)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
16
1
16
Věk na začátku mandátu
34
68
34
68
Věk na konci mandátu
40
73
40
Emanuel Spens-Booden
(18. 11. 1831 — 30. 9. 1926)
Theodor Karl Haase
(14. 7. 1834 — 27.3.1909)
Max Menger von Wolfensgrün
(10. 9. 1838 — 30. 8. 1911)
Ernst Sedlnitzky von Choltitz
(23. 11. 1841 — 30. 1. 1904)
Stanislaus Sedlnitzky von Choltitz
(12. 9. 1836 — 10. 1. 1913)
Jerzy Cienciala
(13. 4. 1834 — 5. 4. 1913)
Karl Boromeus Wenzel Dorazil
(17. 10. 1829 — 28. 9. 1897)
Ignacy Świezy
(12. 10. 1839 — 22. 10. 1902)
Emil Rochowanski
(14. 5. 1845 — 6. 2. 1908)
Adolf Stonawski
(17. 8. 1844 — 8. 11. 1898)
Ludwig Rudolph Heinrich Komarek
(17. 4. 1844 — ?)
Georg Kopp
(25. 7. 1837 — 4. 3. 1914)
Friedrich Theodor Franz Kurzweil
(8. 11. 1840 — 4. 3. 1912)
Heinrich Larisch-Mönnich von Ellgoth und Karwin
(13. 2. 1850 — 8. 12. 1918)
Ferdinand Pohl
(21. 5. 1843 — 5. 6. 1924)
Franz Stratil
(15. 11. 1849 — 22. 1. 1911)
Johann Michejda
(18. 7. 1853 — 14. 5. 1927)
Karl Johann Türk
(13. 5. 1840 — 30. 3. 1908)
Rudolf Bukowski
(26. 11. 1842 — 28. 5. 1922)
Guido Carl Josef Grohmann
(11. 4. 1859 — ?)
Anton Gruda
(17. 8. 1844 — 21. 2. 1903)
Václav Hrubý
(21. 11. 1848 — 9. 1. 1933)
Anton Latzel
(19. 11. 1846 — 6. 5. 1912)
Richard Mattencloit-Ubelli von
(29. 3. 1862 — 21. 11. 1922)
Karl Zimmer
(25. 1. 1837 — 9. 3. 1911)
Robert Franz Kornel Maria Bayer von Bayersburg
(11. 5. 1856 — 12. 2. 1912)
Theodor Grams
(23. 1. 1839 — po 1909)
Hugo Hampel
(30. 9. 1856 — 22. 6. 1910)
Heinrich Wilhelm Maria Janotta
(18. 4. 1856 — 12. 5. 1944)
Walther Johann Josef Kudlich
(25. 10. 1857 — 18. 4. 1930)
Franz Strzygowski
(8. 9. 1828 — 17. 6. 1904)
Eduard Türk
(7. 4. 1852 — 10. 11. 1941)
Johann Zieger
(1. 1. 1849 — 14. 5. 1898)
Johann Emanuel Zwilling
(19. 12. 1854 — ?)
O sněmovně
Zobrazit data k
28. 12. 1896
8. 9. 1902