100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
100%
Vysokoškoláků
100%
Předchozí parl. zkušenost
52
let
Průměrný věk
52
let
Nejnižší věk
52
let
Nejvyšší věk

Slezský zemský sněm
(29. 12. 1902 — 29. 12. 1908 )

celkem 38 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 38 z 38
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (2)
Poslanecké kluby (2)
Volební strany (7)
Výbory (2)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
16
1
16
Věk na začátku mandátu
28
70
28
70
Věk na konci mandátu
34
77
34
77

O sněmovně

Slezský zemský sněm

Zemské volby do všech kurií proběhly v listopadu 1902. Češi získali tři mandáty ve venkovských obcích, stejně úspěšní byli i polští kandidáti. Opakovala se tedy situace z předcházejícího volebního období. Pokračoval rozkol mezi polskými katolíky a protestanty, na české národní straně se zformovala opozice vůči starému konzervativnímu vedení a do popředí se začali dostávat pozdější představitelé „mladých“ politických stran – např.  agrárníků a národních sociálů.  Zástupci velkostatkářské kurie zůstali tradičně věrni ústavověrné straně, další němečtí poslanci z řad městské a venkovské kurie se rozdělovali i nadále na liberální zastánce ústavověrné strany a nacionalisty, většinou stoupence Německé lidové strany případně Všeněmecké strany, která se však rozpadla. Mezi německými poslanci se objevil i první představitel agrárníků. Masové politické strany typu sociální demokracie či křesťanských sociálů se díky neměnnému volebnímu řádu do zemského sněmu nedostaly. Do čela zemského sněmu byl panovníkem jmenován opět hrabě Heinrich Larisch-Mönnich. K hlavním tématům patřila reforma volebního řádu, národnostní problematika a zemské finance, které se stále rychlejším tempem propadaly do negativní bilance. Sněm jednal od 29. prosince 1902 do 7. listopadu 1908; rozpuštěn byl 29. prosince 1908.

Zobrazit data k
29. 12. 1902
29. 12. 1908