100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
87%
Vysokoškoláků
23%
Předchozí parl. zkušenost
45
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
76
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(6. 4. 1861 — 2. 1. 1867 )

celkem 364 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 364 z 364
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (11)
Volební strany (8)
Výbory (3)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (5)
Druh ukončení mandátu (6)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
28
1
28
Věk na začátku mandátu
30
76
30
76
Věk na konci mandátu
30
84
30
75

O sněmovně

Český zemský sněm

Zemské volby poslanců do jednotlivých kurií se odehrály v březnu 1861 a vedle velkostatkářů při nich v německojazyčných oblastech uspěli stoupenci německé liberální/ústavověrné strany, kteří získali většinu v městské kurii, zatímco české volební obvody a většinu ve venkovské kurii ovládla Národní strana pod vedením Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Sněm se poprvé sešel 6. dubna 1861 a panovník do funkce nejvyššího zemského maršálka jmenoval Alberta Nostitz-Rienecka. Toho od listopadu 1863 do září 1866 nahradil Karl Rothkirch-Panthen. Po jeho nastoupení do čela českého místodržitelství se do funkce maršálka na několik měsíců vrátil Nostitz-Rieneck. 

V tomto sněmovním období byly přijaty důležité zemské zákony, jako například zákony upravující konkrétní podobu obecní a okresní samosprávy nebo problematiku zřizování gymnázií. V politicky silně konfliktní situace se proměnily sněmovní debaty započaté v roce 1863 a týkající se požadavku české Národní strany na změnu národnostně nespravedlivého volebního systému. V reakci na císařův zářijový manifest 1865 prosadila sněmovní většina české Národní strany a konzervativní frakce velkostatku v březnu 1866 adresu panovníkovi žádající reformu volebního řádu vládním oktrojem, a to i přes rozhodný nesouhlas německých liberálů a jejich ústavověrných velkostatkářských spojenců. S ohledem na přípravu celoříšské státoprávní reformy ale tato záležitost byla odložena a zemský sněm byl 2. ledna 1867 rozpuštěn.

Zobrazit data k
6. 4. 1861
2. 1. 1867