Jedná se o vůbec nejkratší zasedání sněmu Království českého. Při nových zemských volbách na přelomu ledna a února 1867 se opět prosadila federalistická většina české Národní strany a konzervativních velkostatkářů kandidujících nyní samostatně vedle ústavověrných velkostatkářů. Zasedání sněmu zahájil 18. února místodržící Karl Rothkirch-Panthen a přítomné poslance informoval o nejvyšším rozhodnutí, kterým císař a král František Josef I. jmenoval nejvyšším zemským maršálkem Alberta Nostitz-Rienecka. Jeho náměstkem byl ustanoven pražský purkmistr Václav Bělský. Svolání sněmu souviselo s přípravou státoprávní reformy celé monarchie. Poslanci měli jen zvolit delegáty do mimořádné říšské rady složené ze zástupců všech sněmů rakouské části habsburské monarchie. Převrat ve Vídni provedený ministrem zahraničí a císařského domu Friedrichem Beustem, vyjednávajícím s Uhry o státoprávním vyrovnání, tyto původní intence státního ministra Richarda Belcrediho překazil. Namísto porad o státoprávní reformě se patentem ze 4. února 1867 svolávala pouze tzv. ústavní říšská rada (na základě únorové ústavy z roku 1861), po níž se žádalo schválení Beustem připraveného projektu rakousko-uherského vyrovnání. Státní ministr Richard Belcredi na protest rezignoval a většina českého sněmu nový vládní kurz odmítla. Deklarovala, že delegáty do ústředního parlamentu nezvolí. Beustem dočasně vedená nová vláda, ve snaze získat při nových volbách loajální sněmovní většinu, „neposlušný“ sněm rozpustila a vypsala nové volby, jejichž výsledek chtěla mít pod kontrolou.
100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
86%
Vysokoškoláků
72%
Předchozí parl. zkušenost
46
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
77
let
Nejvyšší věk
Český zemský sněm
(18. 2. 1867 — 26. 2. 1867 )
celkem 241 poslanců s mandáty
Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru
Načítám...
Poslanci
Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších
Zobrazuje se 241 z 241
poslanců
Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (8)
Volební strany (6)
Výbory (3)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (3)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
28
1
28
Věk na začátku mandátu
30
77
30
77
Věk na konci mandátu
30
84
30
84
Kurie (22)
Gustav Robert Groß
(10. 12. 1823 — 24. 12. 1890)
Theodor Karl Hassmann
(17. 2. 1825 — 17. 9. 1894)
Josef František Frič
(2. 3. 1804 — 19.5.1876)
Gustav Obst
(26. 9. 1810 — 21. 10. 1894)
František Wanka
(18. 1. 1790 — 5. 7. 1869)
František August Brauner
(22. 1. 1810 — 21. 6. 1880)
Maximilian Berger
(14. 12. 1795 — 10. 2. 1884)
Karel Leopold Klaudy
(30. 12. 1822 — 11. 2. 1894)
Johann Kiemann
(21. 10. 1797 — 18. 4. 1872)
Matěj Havelka
(5. 5. 1809 — 19. 6. 1892)
Josef Stangler von
(29. 10. 1811 — 5. 12. 1893)
František Ladislav Rieger
(10. 12. 1818 — 03.03.1903)
František Palacký
(14. 6. 1798 — 26. 5. 1876)
Alois Pravoslav Trojan
(2. 4. 1815 — 9. 2. 1893)
Alois Vojtěch Šembera
(21. 3. 1807 — 23. 3. 1882)
Jakub Škarda
(11. 3. 1828 — 31. 12. 1894)
František Švestka
(26. 4. 1812 — 19. 9. 1869)
Leopold Adolf Tachezy
(24. 2. 1814 — 25. 3. 1892)
Franz Taschek
(20. 1. 1808 — 3. 6. 1867)
Ludwig Tedesco
(24. 1. 1816 — 25. 8. 1886)
Gustav Rudolph Tetzner
(23. 2. 1813 — 21. 6. 1867)
Emanuel Tonner
(25. 12. 1829 — 5. 4. 1900)
August Uchatzy
(16. 2. 1825 — 19. 8. 1870)
Leopold Wenzel Ullrich
(23. 9. 1816 — 2. 9. 1888)
Ferdinand Urbánek
(19. 5. 1821 — 27. 10. 1887)
Jan Velflík
(2. 2. 1835 — 28. 7. 1871)
Johann Hermann Adam
(22. 11. 1812 — 28. 1. 1890)
Max Egon I. Fürstenberg zu
(29. 3. 1822 — 27. 7. 1873)
Josef Ambrož Gabriel
(5. 12. 1820 — 7. 7. 1880)
Anton Görner
(23. 12. 1822 — 4. 8. 1885)
Hugo Göttl
(3. 11. 1821 — 26. 8. 1896)
Ferdinand Bonaventura Kinsky von Wchinitz und Tettau
(23. 10. 1834 — 2. 1. 1904)
Josef Götzel
(5. 3. 1820 — 5. 2. 1892)
Eduard Vinzenz Kittel
(7. 11. 1833 — 14. 8. 1900)
Eduard Grégr
(4. 3. 1827 — 1. 4. 1907)
Vendelín Grünwald
(19. 10. 1812 — 23. 5. 1885)
Václav Kratochvíl
(1820 — 4. 8. 1893)
Jan Kratochvíle
(7. 5. 1828 — 28. 8. 1880)
Jan Krejčí
(28. 2. 1825 — 1. 8. 1887)
Julius Hanisch
(18. 7. 1827 — 27. 4. 1886)
František Harrach von zu Rohrau und Thannhausen
(14. 12. 1799 — 26. 2. 1884)
Jan Nepomuk Harrach
(2. 11. 1828 — 12. 12. 1909)
Edmund Hartig von
(2. 11. 1812 — 30. 3. 1883)
Johann Georg Volkelt
(10. 2. 1825 — 8. 6. 1896)
David Kuh
(11. 4. 1819 — 26. 1. 1879)
Augustin Pavel Wahala
(23. 1. 1802 — 10. 9. 1877)
Jan Baptista Lambl
(9. 8. 1826 — 7. 11. 1909)
Leopold Lämmel von
(18. 9. 1790 — 23. 8. 1867)
Clemens Bachofen von Echt
(10. 5. 1819 — 30. 10. 1886)
Franz Klier
(30. 11. 1819 — 14. 11. 1884)
Josef Klimeš
(6. 3. 1828 — 11. 5. 1900)
Johann Wenisch
(2. 8. 1802 — 8. 3. 1895)
Josef Wenzig
(18. 1. 1807 — 28. 8. 1876)
Friedrich Wiener von
(20. 11. 1817 — 9. 3. 1887)
Filip Stanislav Kodym
(1. 5. 1811 — 4. 10. 1884)
Hanuš Kolowrat-Krakowský
(12. 10. 1794 — 26. 6. 1872)
Josef Wolf
(11. 12. 1831 — 23. 9. 1869)
Karl Georg Wolfrum
(17. 11. 1813 — 30. 5. 1888)
Karel Kořistka
(7. 2. 1825 — 19. 1. 1906)
František Kralert
(27. 11. 1812 — 4. 7. 1879)
Václav Bělský
(22. 9. 1818 — 22. 5. 1878)
Friedrich Leeder
(22. 12. 1820 — 2. 4. 1878)
Eduard Carl Herbst
(9. 12. 1820 — 25. 6. 1892)
Joseph Franz Herrmann
(5. 4. 1811 — 16. 2. 1892)
Wolfgang Hille
(7. 2. 1820 — 31. 10. 1869)
Konstantin Höfler
(27. 3. 1811 — 29. 12. 1897)
Karel Mattuš
(21. 5. 1836 — 24. 10. 1919)
Franz Hueber
(21. 2. 1828 — 24. 5. 1870)
Rudolf Hüller
(19. 8. 1816 — 3. 10. 1873)
Václav Bozděch
(24. 2. 1809 — 6. 11. 1882)
Franz Liebieg
(19. 9. 1827 — 9. 12. 1886)
Josef Macháček
(31. 1. 1818 — 23. 3. 1870)
Antonín Majer
(12. 6. 1826 — 26. 12. 1880)
Jindřich Jaroslav Clam-Martinic
(15. 6. 1826 — 5. 6. 1887)
Eduard Claudi
(26. 9. 1810 — 27. 9. 1884)
Karl Czyhlarz von
(17. 8. 1833 — 21. 7. 1914)
Antonín Čížek
(22. 3. 1833 — 21. 9. 1883)
Hynek Zátka
(9. 7. 1808 — 26. 3. 1886)
Josef Philipp Lippmann von Lissingen
(19. 3. 1827 — 20. 11. 1900)
Antonín Otakar Zeithammer
(5. 11. 1832 — 13. 11. 1919)
Václav Zelený
(27. 8. 1825 — 5. 4. 1875)
Josef Zikmund
(17. 2. 1810 — 17. 12. 1868)
Jan Žák
(10. 2. 1829 — 6. 5. 1896)
Friedrich Thun-Hohenstein von
(8. 5. 1810 — 24. 9. 1881)
Franz Anton Thun-Hohenstein von
(14. 6. 1809 — 22. 11. 1870)
Leopold Thun-Hohenstein von
(7. 4. 1811 — 17. 12. 1888)
Theodor Thun-Hohenstein von
(30. 7. 1815 — 9. 12. 1881)
Hugo Thurn und Taxis von
(3. 7. 1817 — 28. 11. 1889)
Friedrich Westphalen von zu Fürstenberg
(21. 4. 1830 — 9. 5. 1900)
Karl Wolkenstein-Trostburg von
(10. 9. 1802 — 2. 11. 1875)
Wenzel Neumann
(2. 2. 1816 — 2. 2. 1885)
Josef Wratislaw z Mitrowicz
(3. 1. 1819 — 9. 10. 1869)
Kurt Franz Zedtwitz von
(4. 10. 1822 — 19. 11. 1908)
Vinzenz Zessner von Spitzenberg
(13. 12. 1799 — 19. 12. 1879)
August Eissner von Eisenstein
(4. 9. 1821 — 29. 8. 1875)
Václav Eissner von Eisenstein
(1. 9. 1793 — 9. 9. 1881)
Karel Faber
(9. 3. 1810 — 14. 5. 1890)
František Fáček
(29. 1. 1826 — 20. 1. 1889)
Jiří Kristián Lobkowicz z
(14. 5. 1835 — 21. 12. 1908)
Moritz Lobkowicz z
(2. 6. 1831 — 4. 2. 1903)
Vojtěch Náprstek
(17. 4. 1826 — 2. 9. 1894)
Emanuel Forster von
(4. 5. 1830 — 24. 6. 1908)
Albert Nostitz-Rieneck von
(23. 8. 1807 — 25. 1. 1871)
Jan Nepomuk Jílek
(9. 11. 1828 — po 1874)
Jan Valerián Jirsík
(19. 6. 1798 — 23. 2. 1883)
Hugo Nostitz-Rieneck von
(14. 6. 1814 — 24. 1. 1884)
Josef Nostitz-Rieneck von
(5. 12. 1821 — 16. 10. 1890)
Kajetan Kail
(22. 12. 1806 — 19. 3. 1884)
Gregor Joseph Kardasch
(12. 3. 1824 — 20. 10. 1877)
Šimon Dvořák
(30. 1. 1818 — 8. 11. 1883)
Wenzel Dressler
(5. 12. 1832 — 20. 12. 1868)
Wenzel Rosenauer
(10. 6. 1824 — 4. 12. 1874)
Anton Rosler
(30. 1. 1813 — 7. 8. 1880)
Hieronymus Roth
(4. 5. 1826 — 12. 12. 1897)
Karel Roth
(30. 10. 1829 — 18. 5. 1888)
Karl Rothkirch-Panthen
(2. 12. 1807 — 31. 3. 1870)
Johann Rotter
(28. 2. 1807 — 4. 5. 1886)
Josef Říha
(1. 12. 1830 — 21. 5. 1887)
Maximilian Markus Dormitzer
(13. 11. 1819 — 16. 2. 1881)
Václav Jan Seidl
(20. 2. 1823 — 19. 12. 1903)
Wenzel Seifert
(23. 9. 1813 — 12. 12. 1889)
Franz Schmeykal
(3. 12. 1826 — 5. 4. 1894)
Richard Jacob Dotzauer
(25. 7. 1816 — 31. 5. 1887)
Antonín Jakub Schmidt
(9. 1. 1820 — 19. 9. 1897)
Anton Schöder
(10. 1. 1813 — 22. 10. 1871)
Jaromír Czernin von und zu Chudenic
(13. 3. 1818 — 26. 11. 1908)
Erwin Schönborn-Buchheim-Wolfsthal
(17. 5. 1812 — 12. 1. 1881)
Antonius Schovánek
(11. 3. 1824 — 9. 7. 1870)
Josef Schrott
(18. 2. 1813 — 22. 12. 1888)
Friedrich Schwarzenberg von und zu
(6. 4. 1809 — 27. 3. 1885)
Jan Adolf II. Schwarzenberg von und zu
(22. 5. 1799 — 15. 9. 1888)
Karel III. Schwarzenberg von und zu
(5. 7. 1824 — 29. 3. 1904)
Franz Florian Siegmund
(9. 4. 1823 — 11. 9. 1900)
Jan Stanislav Skrejšovský
(7. 1. 1831 — 14. 10. 1883)
Karel Sladkovský
(22. 6. 1823 — 4. 3. 1880)
Josef Slavík
(13. 3. 1814 — 23. 12. 1892)
Peter Steffens
(23. 3. 1818 — 9. 5. 1879)
Jaroslav Sternberg von
(12. 2. 1809 — 18. 7. 1874)
Adolf Streer von Streeruwitz
(13. 10. 1828 — 25. 2. 1890)
Ottokar Eugenius Czernin von und zu Chudenic
(3. 10. 1809 — 29. 6. 1886)
Alois Oliva
(12. 7. 1822 — 21. 12. 1899)
Karl Paar von
(6. 1. 1806 — 17. 1. 1881)
Josef Pfeiffer
(13. 11. 1808 — 4. 2. 1869)
Karl Pickert
(17. 9. 1835 — 8. 10. 1888)
Vilém Platzer
(23. 6. 1821 — 27. 10. 1888)
Ignaz Plener
(21. 5. 1810 — 17. 2. 1908)
Štěpán Pollach
(26. 12. 1811 — 14. 5. 1886)
Antonín Porák
(11. 6. 1815 — 6. 5. 1892)
Václav Pour
(10. 7. 1817 — 20. 10. 1880)
Josef Stanislav Prachenský
(7. 5. 1829 — 7. 5. 1893)
František Pštross
(3. 11. 1797 — 15. 2. 1887)
Johann Mathias Rasp
(7. 9. 1829 — 14. 7. 1903)
Eduard Redlhammer
(22. 2. 1829 — 12. 4. 1916)
Václav Reichert
(30. 8. 1834 — 29. 10. 1912)
Eduard Fučikovský von Grünhof
(28. 9. 1814 — 15. 12. 1897)
Ignác Moravec
(30. 12. 1824 — 26. 2. 1890)
Karl Neupauer von
(16. 10. 1824 — 27. 1. 1897)
Ernst Anton Malowetz von Malowitz und Kosoř
(28. 3. 1807 — 29. 11. 1867)
Emil Egon Fürstenberg zu
(12. 9. 1825 — 15. 5. 1899)
Johann Josef Liebieg
(11. 8. 1836 — 28. 5. 1917)
Karel Hanl
(4. 9. 1782 — 7. 10. 1874)
Ferdinand Stamm
(11. 5. 1813 — 30. 7. 1880)
Adolf Schwarzenberg von und zu
(18. 3. 1832 — 5. 10. 1914)
Rudolf Chotek
(23. 6. 1832 — 1. 10. 1894)
Jan Jeřábek
(20. 9. 1831 — 14. 9. 1894)
Bedřich Karel Kinsky von Wchinitz und Tettau
(13.02.1833 — 23.09.1899)
Antonín Emanuel Komers
(12. 6. 1814 — 18. 12. 1893)
Vojtěch Hron
(4. 4. 1811 — 29. 3. 1879)
Josef Linke
(5. 5. 1820 — 7. 1. 1896)
Karl Limbeck
(16. 9. 1818 — 22. 9. 1901)
Karl Moritz Zedtwitz von
(18. 2. 1830 — 6. 1. 1915)
František Šípek
(8. 8. 1822 — 8. 7. 1871)
Tomáš Šobr
(21. 9. 1813 — 7. 3. 1873)
Jan František Štross
(3. 11. 1830 — 27. 7. 1900)
Ferdinand František Šulc
(17. 1. 1835 — 16. 2. 1905)
Emanuel Trmal z Toušic
(22. 11. 1830 — 18. 2. 1914)
Emanuel Antonius Tuschner
(24. 12. 1828 — 1. 5. 1882)
Leopold Anton Vackář
(3. 5. 1810 — 13. 12. 1901)
Vincenc Vávra
(4. 10. 1824 — 6. 8. 1877)
Josef Richard Vilímek
(1. 4. 1835 — 16. 4. 1911)
Jan Bohdan Vojáček
(11. 8. 1831 — 13. 11. 1902)
Matěj Kubíček
(14. 1. 1826 — 31. 12. 1891)
Anton Banhans von
(8. 11. 1825 — 26. 5. 1902)
Wenzel Weber
(4. 12. 1825 — 21. 9. 1888)
Anton Ignaz Weber
(9. 8. 1822 — 8. 10. 1877)
Josef Jan Battaglia de Sopramonte e Ponte alto
(24. 7. 1824 — 1. 11. 1891)
Alois Welz
(20. 3. 1821 — 2. 6. 1895)
Anton Werner
(24. 4. 1828 — 1. 10. 1896)
Alfred Knoll
(21. 12. 1834 — 23. 5. 1893)
Ludwig Georg Korb von Weidenheim
(26. 8. 1820 — 20. 12. 1895)
Robert Hildprandt von und zu Ottenhausen
(13. 6. 1824 — 30. 3. 1889)
Vincenc Bradáč
(3. 4. 1815 — 9. 2. 1874)
Josef Brzorád
(5. 3. 1810 — 13. 7. 1899)
Franz de Paula Buchhöcker
(23. 3. 1808 — 27. 9. 1871)
Georg Buquoy de Longueval von
(2. 8. 1814 — 2. 9. 1882)
Viktor Mlady
(23. 12. 1826 — 12. 7. 1907)
Richard Clam-Martinic
(12. 3. 1832 — 15. 11. 1891)
Josef Müller
(3. 6. 1810 — 18. 4. 1890)
Rudolf Thurn und Taxis von
(25. 11. 1833 — 3. 7. 1904)
Karel Villani de Castello Pillonico
(23. 1. 1818 — 24. 3. 1883)
Leopold Wolkenstein-Trostburg von
(9. 4. 1831 — 14. 6. 1893)
František Wratislaw z Mitrowicz
(1. 10. 1801 — 12. 11. 1873)
Wenzel Löffler
(22. 1. 1834 — 25. 9. 1875)
Anton Fink
(5. 10. 1830 — 9. 8. 1883)
Václav Ferdinand Rombald
(4. 7. 1836 — 10. 6. 1884)
Franz Moriz Roser
(18. 9. 1818 — 11. 8. 1906)
Josef Dittrich
(24. 7. 1818 — 3. 7. 1898)
Siegfried Konstantin Salm-Reifferscheidt-Raitz von
(6. 6. 1835 — 14. 8. 1898)
Karl Seeling
(25. 3. 1813 — 24. 12. 1884)
Karl Schirndinger von Schirnding
(25. 5. 1822 — 30. 11. 1909)
Rudolf Ottokar Czernin von und zu Chudenitz
(13. 4. 1821 — 31. 7. 1873)
Adeodat Schütz
(6. 6. 1812 — 2. 6. 1878)
Eduard Josef Sporck
(19. 12. 1828 — 7. 6. 1908)
Karl Stöhr
(23. 2. 1833 — 25. 12. 1896)
Josef Odkolek von Augezd
(16. 11. 1815 — 23. 5. 1880)
Bernard Pauer
(16. 6. 1827 — 21. 6. 1908)
František Pokorný
(26. 8. 1827 — 16. 4. 1908)
Martin Poppa
(24. 1. 1816 — 23. 5. 1887)
Karel Potůček
(19.11.1833 — 14. 12. 1917)
Jan Eduard Neuberg
(3. 4. 1834 — 20. 1. 1892)
Alfred Pfeill-Scharffenstein
(25. 9. 1836 — 30. 4. 1891)
Jan Palacký
(10. 10. 1830 — 23. 2. 1908)
Franz Pistl
(14. 7. 1805 — 1874)
Filip Josef Hugo Jelínek
(31. 3. 1834 — 10. 4. 1901)
Otto Helversen von Helversheim
(19. 5. 1822 — 19. 6. 1889)
Antonín Husák
(21. 8. 1819 — 10. 3. 1896)
Franz Kořínek
(27. 8. 1831 — 19. 11. 1874)
František Hartl
(17. 6. 1833 — 11. 4. 1896)
Augustin Kahles
(21. 10. 1823 — 2. 5. 1903)
Julius Grégr
(19. 12. 1831 — 4. 10. 1896)
Jan Strakatý
(22. 10. 1835 — 10. 6. 1891)
Bedřich Hanke
(27. 12. 1817 — 6. 5. 1876)
Karl Stengl
(5. 3. 1835 — po 1902)
Jan Nepomuk Janouš
(8. 11. 1824 — 13. 3. 1888)
Joseph Hasner von Artha
(13. 8. 1819 — 22. 2. 1892)
Kristián Stefan
(6. 12. 1819 — 16. 1. 1892)
Čeněk Hausmann
(2. 2. 1826 — 13. 11. 1896)
Adolf Franz Klepsch
(12.02.1828 — 22. 10. 1888)
Jan Kleissl
(27. 11. 1829 — 10. 2. 1876)
Josef František Lobkowicz z
(17. 2. 1803 — 18. 3. 1875)
Václav Křížek
(25. 11. 1833 — 4. 6. 1881)
O sněmovně
Galerie médií
Zobrazit data k
18. 2. 1867
26. 2. 1867