100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
82%
Vysokoškoláků
73%
Předchozí parl. zkušenost
48
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
79
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(6. 4. 1867 — 29. 7. 1870 )

celkem 350 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 350 z 350
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (10)
Volební strany (7)
Výbory (3)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
28
1
28
Věk na začátku mandátu
30
79
30
79
Věk na konci mandátu
31
87
31
72
Kurie (22)

O sněmovně

Český zemský sněm

Všeobecné volby do českého sněmu se konaly v druhé polovině března 1867 a s ohledem na rozložení sil v jednotlivých volebních obvodech rozhodl o sněmovní většině výsledek voleb do velkostatkářské kurie. Za využití ne zcela legitimních nástrojů se vládě podařilo získat loajální sněmovní většinu německých liberálních poslanců a tzv. ústavověrných velkostatkářů na čele s Karlem Auerspergem. Sněm se poprvé sešel 6. dubna 1867 a nejvyšším zemským maršálkem byl zprvu jmenován Edmund Hartig; od srpna 1867 až do rozpuštění sněmu pak funkci zastával Adolf Auersperg. Funkci maršálkova náměstka vykonával Johann Limbeck a po něm Anton Banhans. Provládní většina dne 13. dubna 1867 zvolila delegáty do říšské rady, která legitimovala nové státoprávní uspořádání monarchie (vznik rakousko-uherského dualismu). Stoupenci federalistického programu a českého národního hnutí odmítli legitimitu ústředního parlamentu i jím přijatých státoprávních změn.

Část české veřejnosti manifestovala protivládní odpor tzv. táborovým hnutím a čeští poslanci na protest zahájili bojkot sněmovních jednání (taktika tzv. pasivní rezistence). Vládě se nepodařilo zlomit opoziční odpor a při doplňovacích volbách v českojazyčných obvodech elektorát volil tzv. deklaranty, stoupence české Státoprávní deklarace ze srpna 1868. Až pád tzv. občanského ministerstva (vlády) v Předlitavsku a nástup kabinetu Poláka Alfreda Potockého (1870) přinesly obrat a nadějná jednání s českou politickou reprezentací. Potřeba zmírnění vnitrostátních rozporů a posílení loajality českého obyvatelstva vůči státní moci kvůli blížícímu se válečnému konfliktu mezi Pruskem a Francií vedly císaře 29. července 1870 k rozpuštění českého sněmu a vypsání nových voleb. Ty by daly vzniknout federalistické většině na sněmu a otevřely cestu k česko-rakouskému státoprávnímu vyrovnání.

Zobrazit data k
6. 4. 1867
29. 7. 1870