100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
-1
let
Průměrný věk
-1
let
Nejnižší věk
-1
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(30. 8. 1870 — 13. 3. 1872 )

celkem 265 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 265 z 265
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (11)
Volební strany (6)
Výbory (3)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (5)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
28
1
28
Věk na začátku mandátu
30
76
30
76
Věk na konci mandátu
30
89
30
73

O sněmovně

Zemské volby se uskutečnily v srpnu (od 23.8.) 1870 a sněm se poprvé sešel 30. srpna 1870. Výsledkem voleb se stalo obnovení federalistické sněmovní většiny, která se promítla rovněž do složení vedení sněmovny. Nejvyšším zemským maršálkem byl po několikaleté pauze jmenován opět Albert Nostitz-Rieneck a od září 1871 Jiří Kristián Lobkowicz, předák konzervativního velkostatku. Jejich náměstkem byl Václav Bělský. Nová sněmovní většina složená z Čechů a konzervativních velkostatkářů sice vůči Potockého vládě vystupovala smířlivě, nicméně nadále odmítala provést volby delegátů do předlitavské říšské rady, dokud nedojde k akceptování jejích státoprávních a národních požadavků (na základě tzv. Státoprávní deklarace z roku 1868). V říjnu roku 1870 byl proto sněm odročen a znovu se sešel až o rok později. Zatím Potockého vládu vystřídal kabinet konzervativce Karla Hohenwarta, v němž zasedli i dva čeští ministři – Karel Habětínek a Josef Jireček.

Hohenwart s předáky konzervativního velkostatku a české Národní strany vyjednal dohodu, jejímž výsledkem byly tzv. fundamentální články a vládní návrhy na reformu zemského volebního řádu a zákona na ochranu národností. Reskript ze dne 12. září 1871 vedle deklarace panovníkovy vůle k státoprávnímu vyrovnání s Českým královstvím přislíbil i provedení královské korunovace v Praze, která by uznání českého státního práva symbolicky završila. Vyjednané změny byly plénu sněmu předloženy v září 1871 a již 10. října konkrétní návrhy, připravené třicetičlennou komisí, sněm za absence německých poslanců schválil. Česko-rakouské vyrovnání ale překazil rakousko-uherský kancléř Beust a trvalý odpor německé opozice i Maďarů. Panovníkův nově formulovaný požadavek na potvrzení česko-rakouského vyrovnání rovněž říšskou radou ovšem vedl české a konzervativní politiky stojící důsledně na Státoprávní deklaraci (1868) k opětovnému odmítnutí vykonání voleb zástupců českého sněmu do říšské rady. Hohenwartova vláda proto podala demisi. Na výroční den bitvy na Bílé Hoře 8. listopadu 1871 padl z úst Karla III. ze Schwarzenbergu i slavný výrok o hájení českého státního práva i za cenu „hrdel a statků“. Hohenwartův kabinet následně vystřídala vláda ústavověrného politika Adolfa Auersperga a česká sněmovní většina přešla opět do protivládní opozice. Auerspergova vláda 13. března 1872 odbojný sněm rozpustila.

Zobrazit data k
30. 8. 1870
13. 3. 1872