100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
82%
Vysokoškoláků
70%
Předchozí parl. zkušenost
48
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
77
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(24. 9. 1878 — 17. 5. 1883 )

celkem 303 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 303 z 303
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (10)
Volební strany (8)
Výbory (3)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (6)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
28
1
28
Věk na začátku mandátu
30
77
30
77
Věk na konci mandátu
32
84
32
76

O sněmovně

S ohledem na negativní následky plynoucí z rozkolu v českém politickém táboře došlo před zemskými volbami v září 1878 k uzavření volební dohody mezi Národní stranou (staročeši) a Národní stranou svobodomyslnou (mladočeši). Společná kandidátní listina v českých oblastech suverénně zvítězila, zatímco v německojazyčném území triumfovala německá liberální levice. Sněm se poprvé sešel 24. září 1878 a jeho ústavověrná většina (konzervativní velkostatkáři ve volbách prohráli) vedla panovníka k opětovnému jmenování Karla Auersperg zemským maršálkem.

Přesto na sněmu došlo k zásadní změně: návratem staročechů na český zemský sněm (1878) skončilo období pasivní rezistence na zemské úrovni. V tzv. Státoprávním klubu pak zasedli poslanci obou českých občanských stran společně. V průběhu volebního období lze sledovat růst sebevědomí české politické reprezentace, která se v roce 1879 po návratu na říšskou radu stala vládní stranou. Němci se naopak na říšské radě ve Vídni ocitli v opozici a na novou situaci reagovali stupňováním německých nacionálních požadavků. Postupující nacionalizace se projevila i radikalizací části veřejnosti a rostoucí intenzitou národnostních sporů v Českém království, demonstrovanou například známou bitkou českých a německých studentů v červnu 1881 v Chuchli u Prahy nebo konspiračními teoriemi při požáru Národního divadla. Mocenský obrat v předlitavském parlamentu také zkomplikoval pozici politiků ústavověrného tábora na českém sněmu. Kvůli neshodám s vládou Eduarda Taaffeho ještě před ukončením sněmovního období rezignoval zemský maršálek Karl Auersperg a vláda se už tehdy připravovala na akci k zajištění si loajální většiny i na českém sněmu. Dne 7. května 1883 byl proto sněm předčasně rozpuštěn a na červen byly vypsány všeobecné volby.

Zobrazit data k
24. 9. 1878
17. 5. 1883