100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
51%
Vysokoškoláků
44%
Předchozí parl. zkušenost
44
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
68
let
Nejvyšší věk

Moravský zemský sněm
(6. 4. 1861 — 2. 1. 1867 )

celkem 137 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 137 z 137
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (2)
Volební strany (8)
Výbory (21)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (6)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
21
1
21
Věk na začátku mandátu
26
68
26
68
Věk na konci mandátu
32
74
32
74

O sněmovně

Sněmovní volby proběhly v druhé polovině března 1861 dosti narychlo, což znemožnilo rozsáhlejší předvolební kampaň či jasné vyprofilování jednotlivých politických frakcí. K tomu došlo postupně až v průběhu zasedání sněmu, kdy se prohlášeními vymezila „slovanská“ strana později známá jako Národní strana na Moravě, běžně též označována jako federalisté či pravice; a strana „velkorakouská“ vystupující též pod označeními ústavověrní, liberálové, centralisté nebo levice. Jazýčkem na vahách se ovšem ve sněmovně stali poslanci zvolení ve velkostatkářské kurii. Ti se postupně také rozdělili na konzervativní/autonomistickou frakci, inklinující ke spolupráci s Národní stranou, a ústavověrnou/centralistickou stranu sympatizující s moravskými Němci. Velkostatkáři tvoření povětšinou moravskou aristokracií však sledovali vlastní zájmy a v jednotlivých případech neváhali podpořit tu či onu stranu. Zvláště v druhé polovině sněmovní periody tak ve sněmovně vládla jakási křehká rovnováha vyvažovaná právě hlasy poslanců z řad velkostatkářů. Navzdory snahám českých poslanců prosazovat do agendy sněmu státoprávní otázky sněm mimo voleb do říšské rady projednával především záležitostmi místního významu jako schvalováním zemského rozpočtu či financováním škol. V čele obnoveného sněmu stanul jako zemský hejtman hrabě Emanuel Dubský, jeho zástupcem se stal brněnský advokát August Wenzliczke. Sněmovní období trvalo od 6. dubna 1861 do 2. ledna 1867.

Zobrazit data k
6. 4. 1861
2. 1. 1867