100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
57%
Vysokoškoláků
74%
Předchozí parl. zkušenost
46
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
71
let
Nejvyšší věk

Moravský zemský sněm
(18. 12. 1871 — 18. 12. 1877 )

celkem 150 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 150 z 150
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (2)
Volební strany (7)
Výbory (9)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (6)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
21
1
21
Věk na začátku mandátu
30
71
30
71
Věk na konci mandátu
31
77
31
69

O sněmovně

Ve volbách z prosince 1871 díky pomoci a podpoře vlády drtivě zvítězili centralisté. Zemským hejtmanem se stal opět ústavověrný velkostatkář, baron Adalbert Widmann, jeho zástupcem zůstal August Wenzliczke. Menšina 31 poslanců Národní strany a konzervativního velkostatku se vrátila k politice pasivní rezistence. Na konci roku 1872 je sněm zbavil mandátů a vypsal na jejich místa doplňovací volby. Nové volební klání bylo navíc tentokrát spojeno se změnou volebních okresů, která měla napomoci německým kandidátům (například k převážně českému Prostějovu byl připojen Němci obývaný Německý Brodek, což v tomto obvodě zajistilo většinu centralistům až do roku 1884). Přesto velká část Čechů zvolených především ve venkovské kurii svůj mandát obhájila. Na podzim roku 1873 se pak federalisté rozhodli ukončit politiku pasivní rezistence a vrátit se na sněm a roku 1874 i na říšskou radu. To vedlo k výraznému ochlazení vztahů se staročechy z Království českého. Ve sněmu si výraznou většinu podrželi němečtí liberálové s ústavověrnými velkostatkáři a ti tak dokázali nejen blokovat návrhy české opozice na další změnu volebního řádu, či její požadavky v oblasti školství, ale především bez problémů prosadili většinu vlastních návrhů spojených obvykle s hospodářskými otázkami. Převážně se jednalo o záležitosti spojené s deregulací svobodného podnikání či omezeními chudinské péče. Císař sněm rozpustil v prosinci 1877. Sněmovní období trvalo tentokrát standardních šest let, tj. od 18. prosince 1871 do 18. prosince 1877.

Zobrazit data k
18. 12. 1871
18. 12. 1877