Moravský zemský sněm
(24. 9. 1878 — 29. 5. 1884 )

Sněmovní jednání měla v novém volebním období probíhat v čerstvě dokončených prostorách Sněmovního domu (dnes budova Ústavního soudu, na ulici Joštova; obr. E a H). Volby v září 1878 ještě zvýšily sněmovní převahu německých liberálů a ústavověrných velkostatkářů oproti předchozí periodě. Pozici předsedy sněmu a zemského hejtmana císař opět propůjčil svobodnému pánu Adalbertu Widmannovi, jeho zástupcem se opět stal doktor práv August Wenzliczke. Opakované návrhy pravice na změnu volebního řádu a snížení volebního censu po vzoru říšské rady ztroskotaly, německým liberálům se podařilo podržet si dominantní pozici na sněmu navzdory nástupu Taaffeho vlády a ministerské pozici vůdce moravské Národní strany Aloise Pražáka. V tomto období se také zformovala frakce středního velkostatku známá také jako Mittelpartei, skupina velkostatkářů, která sice měla blíže k levici, byla však ochotnější ke kompromisům a ústupkům také na druhou stranu. Na počátku 80. let pak poprvé začala sílit mimosněmovní opozice vůči zavedeným stranám. Na straně pravice vycházela převážně z agrárního hnutí, na levici z řad nacionálů zastupujících německé nižší vrstvy. Císařský patent sněm rozpustil v květnu 1884. Sněmovní období trvalo od 24. září 1878 do 29. května 1884.