Moravský zemský sněm
(10. 7. 1884 — 23. 5. 1890 )

Po volbách na přelomu června a července 1884 došlo k určitému vyrovnání politických sil na sněmu. Centralistická levice tvořená německými liberály a ústavověrnými statkáři získala pouze 49 mandátů ze 100, čímž přišla o dosavadní většinu. Češi obdrželi 36 mandátů, tedy o 11 více než v předchozím volebním období. Žádná ze stran tak neměla většinu a prosazování politické agendy záviselo na libovůli nevelké frakce „středního“ velkostatku, která měla obecně blíže k levici, ale v jednotlivých případech neváhala podpořit i české federalisty. Střední velkostatek tentokrát obsadil také předsednickou pozici, když panovník hejtmanem jmenoval hraběte Felixe Vettera z Lilie. Náměstkem hejtmana a místopředsedou sněmu se stal rytíř František Šrom. Poprvé také došlo k výraznějšímu vzestupu opozičních frakcí v rámci obou táborů, na české straně především ze strany agrárního hnutí, které v několika případech kandidovalo vlastní kandidáty proti Národní straně. Na straně centralistů sice němečtí nacionálové ve volbách neuspěli, ale podařilo se jim ovládnout několik dříve liberálních politických spolků. V tomto období sněm schválil řadu zákonů a opatření na podporu cukrovarnictví – například rezoluci na ochranu domácího cukrovarnického průmyslu – prosadil budování nových silnic a železnic a přijal také některá sociální opatření, například zřízení zemských robotáren. Císařský patent sněm rozpustil v květnu 1890. Sněmovní období trvalo od 10. července 1884 do 23. května 1890.