Na přelomu června a července 1890 vstoupili Češi poprvé do voleb do moravského sněmu oficiálně rozdělení do dvou frakcí. Kromě zavedené staročeské Národní strany šlo o takzvanou Neodvislou stranu, mladočeskou opozici, která se později přejmenovala na Lidovou stranu na Moravě. Druhé jmenované se nakonec podařilo prolomit dosavadní monopol Národní strany v českých obvodech a získat pět sněmovních mandátů. Již v roce 1893 však obě strany do jisté míry překlenuly své rozpory a vytvořily na sněmu společný poslanecký klub. Předsedou sněmu jmenoval císař opět hraběte Felixe Vettera z Lilie, jeho náměstkem rytíře Františka Šroma. Sněmovní jednání se opět točila kolem návrhů volební reformy, řešily se návrhy na zavedení proporcionálních voleb v obou volebních sborech velkostatku, požadavky na revizi volebních řádů do obou dalších kurií v návaznosti na sčítání lidu a objevil se i návrh na zavedení všeobecného a rovného hlasovacího práva. Žádný z návrhů se však prosadit nepodařilo. Mimo to tvořily agendu sněmu jazykové záležitosti – jednalo se například o zákoně, který by zavedl povinnou výuku obou zemských jazyků na zemských středních školách. Císařský patent sněm rozpustil v říjnu 1896. Sněmovní období trvalo od 14. října 1890 do 14. října 1896.
100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
56%
Vysokoškoláků
59%
Předchozí parl. zkušenost
48
let
Průměrný věk
31
let
Nejnižší věk
71
let
Nejvyšší věk
Moravský zemský sněm
(14. 10. 1890 — 14. 10. 1896 )
celkem 117 poslanců s mandáty
Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru
Načítám...
Poslanci
Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších
Zobrazuje se 117 z 117
poslanců
Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (6)
Volební strany (10)
Výbory (17)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
21
1
21
Věk na začátku mandátu
31
87
31
87
Věk na konci mandátu
34
92
34
76
Christian Friedrich d'Elvert
(12. 4. 1803 — 28. 1. 1896)
Egbert Belcredi
(2.9.1816 — 11.10.1894)
Alois Pražák
(22. 2. 1820 — 30. 1. 1901)
Friderich Fürstenberg zu
(8.10.1813 — 20.8.1892)
František Skopalík
(18. 6. 1822 — 2. 3. 1891)
Alfred Skene
(24. 8. 1849 — 17. 1. 1917)
Adolf Dubsky von Třebomyslic
(6.3.1833 — 2.8.1911)
Josef Eichhoff
(23.10.1822 — 17.11.1897)
Julius Gomperz
(21.11.1824 — 21.2.1909)
Franz Hopfen von
(3.5.1825 — 18.3.1901)
Johann Chlumecký
(23.3.1834 — 11.12.1924)
Rudolf Kallus
(23.9.1834 — 28.2.1899)
Jan Zajíček
(6. 11. 1828 — 9. 6. 1915)
František Weber
(30. 12. 1826 — 6. 6. 1908)
Antonín Mezník
(28. 4. 1831 — 10.9.1907)
Emanuel Proskowetz
(11.12.1818 — 25.12.1909)
František Alois Šrom
(20. 8. 1825 — 19. 5. 1899)
Bruno Steinbrecher
(24. 2. 1829 — 5. 6. 1895)
Anton Vinzenz Schmidt
(9. 12. 1826 — 28. 3. 1892)
Johann Babtist Lichtblau
(24.9.1833 — 20.11.1896)
Felix Vetter z Lilie
(18. 3. 1830 — 21. 11. 1913)
Heinrich Belrupt-Tissac
(17.2.1825 — 5.9.1912)
Karl Frendl
(16.10.1827 — 1.3.1913)
Maxmilián Kübeck
(15.1.1835 — 12.9.1913)
Emil Tersch
(26. 7. 1834 — 15. 2. 1923)
August Weeber
(26. 8. 1826 — 15. 5. 1895)
Hugo Manner
(3.8.1835 — 3.12.1910)
Zikmund Berchtold
(6.2.1834 — 19.3.1900)
Josef Fanderlik
(4.3.1839 — 8.5.1895)
August Fries
(8.7.1841 — 29.4.1918)
Karl Philipp Lebwohl
(25.1.1837 — 13.8.1927)
Johann Georg Moraw
(30.1.1825 — 28.12.1902)
Josef Aresin-Fatton
(16. 8. 1829 — 5.9.1899)
Rudolf Auspitz
(7.7.1837 — 8.3.1906)
Mořic Bauer
(12.10.1812 — 13.4.1895)
Friedrich Jenison-Walworth
(24.12.1842 — 9.10.1914)
Alfred Baillou
(11.3.1839 — 8.6.1898)
Adolf Promber
(17.4.1843 — 3.2.1899)
Adolf Promber
(17.4.1843 — 3.2.1899)
František Saleský Bauer
(26.1.1841 — 25.11.1915)
Guido Dubsky von Třebomyslic
(19.3.1835 — 22.2.1907)
Johann Haase
(12.2.1837 — 18.8.1904)
Ctibor Helcelet
(27.4.1844 — 17.10.1904)
Viktor Hübner
(13.3.1838 — 27.4.1903)
Hubert Klein
(24.10.1848 — 6.10.1911)
Karl Panowsky
(4.6.1833 — 16.1.1894)
Ernst Peschke
(21.7.1832 — 1904)
Bedřich Tersch
(30. 3. 1836 — 14. 12. 1915)
Ferdinand August Spiegel-Diesenberg
(20. 5. 1850 — 27. 11. 1914)
Josef Tuček
(20. 9. 1845 — 24. 7. 1900)
Josef Beigel
(19.11.1848 — 30.12.1893)
Karel Bubela
(22.2.1846 — 6.2.1908)
Ludwig Frankl
(7.12.1847 — 4. 6. 1910)
Hugo Fux
(4.1.1844 — 16.5.1907)
Johann Ludwig Herberstein
(7.5.1842 — 24.8.1902)
Jan Žáček
(31. 5. 1849 — 4. 10. 1934)
Karel Zapletal
(3. 11. 1840 — 30. 6. 1894)
Eduard Kessler
(9. 3. 1837 — 12.2.1909)
Josef Koudela z Jelínkova
(2.7.1845 — 1.11.1913)
Gustav Winterholler
(14. 8. 1834 — 28. 7. 1894)
Ludwig Merores
(6.9.1840 — 21.3.1900)
František Nosek
(29.9.1840 — 6.6.1924)
Jan Votava
(16. 5. 1851 — 14. 6. 1902)
Josef Pavlica
(14.5.1851 — 23.6.1906)
František Peřina
(20.9.1827 — 20.4.1910)
Theodor Podstatzky-Thonsern von Prusinowitz
(4.9.1844 — 10.3.1910)
Wilhelm Raschendorfer
(16.8.1837 — 17.12.1914)
Jan Rozkošný
(19.10.1855 — 27.3.1947)
Karel Emanuel Žerotín
(13. 8. 1850 — 26. 12. 1934)
Josef Svozil
(8. 12. 1847 — 1. 7. 1931)
Josef Stancl
(23. 2. 1851 — 25. 1. 1924)
Ludvík Stahl
(18. 2. 1847 — ?)
Karl Seydel
(11. 1. 1828 — 1. 12. 1908)
Otto Serényi
(21. 9. 1855 — 27. 12. 1927)
Ludvík Belcredi
(4.2.1856 — 6.9.1914)
František Beneš
(12. 9. 1847 — 2. 6. 1930)
Karl Brandhuber
(24.8.1846 — 14.8.1934)
František Eliáš
(26.7.1847 — 14.12.1903)
Hynek Floryk
(29.2.1834 — 27.7.1921)
Ferdinand Flemmich
(14.9.1843 — 19.11.1906)
Moritz Hartl
(31. 1. 1839 — 1. 9. 1913)
Jan Heimrich
(11.5.1853 — 16.5.1933)
Josef Herma
(8.8.1845 — 1924)
Antonín Hulka
(29.3.1849 — 17.3.1910)
Adalbert Johann Johanny
(11.7.1846 — 20.12.1919)
Jan Kelbl
(15.5.1847 — 19.5.1928)
Filip Kinsky von Wchinitz und Tettau
(31.5.1861 — 8.4.1939)
Theodor Kohn
(22.3.1845 — 3.12.1915)
Benedikt Korčian
(13.8.1840 — 8.5.1912)
Vojtěch Kulp
(14.2.1850 — 23.3.1932)
August Wieser
(17. 5. 1847 — 27. 3. 1916)
Ferdinand Weigel
(1. 6. 1859 — ?)
Remigius Olivier Laudon
(23.8.1857 — 8.8.1902)
František Lízal
(30.9.1840 — 7.10.1900)
Josef Luksch
(7. 3. 1862 — 26. 11. 1936)
Karl Martinek
(18.7.1839 — 19.3.1897)
Josef Vysloužil
(16. 3. 1829 — 16. 5. 1899)
Emil Noha
(11.3.1837 — 18.3.1921)
Ondřej Pecl
(21. 11. 1821 — 6. 4. 1898)
Josef Podbrdský
(17.2.1847 — 20.9.1930)
Jan Podivínský
(14.5.1850 — 3.3.1924)
Wilhelm Pohl
(12.3.1854 — 15.12.1908)
Friedrich Popelak
(24.12.1840 — 12.9.1904)
Jan Pospíšil
(31.7.1845 — 11.6.1925)
Eduard Ulrich
(13. 9. 1855 — 19. 3. 1904)
Otakar Pražák
(21. 11. 1858 — 18. 10. 1915)
Robert Primavesi
(18.11.1854 — 19.4.1926)
Karl Reissig
(16.10.1832 — 15.8.1908)
Rudolf Rohrer
(6.9.1838 — 6.12.1914)
Johann Rotter
(17.4.1841 — ?)
Franz Rund
(27.6.1853 — 4.12.1933)
František Štěpka
(19. 10. 1835 — 2. 2. 1896)
Adolf Stránský
(8. 4. 1854 — 18. 12. 1931)
Vintíř Stolberg-Stolberg
(7. 2. 1845 — 6. 11. 1926)
Robert Gustav Siegel
(6. 6. 1834 — 9. 1. 1904)
Karl Boromeus Schrötter
(13. 11. 1853 — 29. 10. 1908)
Eduard Schleimayer
(22. 3. 1853 — 3. 6. 1929)
O sněmovně
Galerie médií
Zobrazit data k
14. 10. 1890
14. 10. 1896