Volby z přelomu října a listopadu 1896 přivedly do sněmu řadu nových tváří a rozšířilo se i portfolio zastoupených stran. Kromě tradičních hráčů v podobě české Národní strany a německých liberálů, se tentokrát do sněmovny dostali také čeští lidovci (tj. frakce moravských mladočechů) a Národní strana katolická. Na německé straně pak kromě Deutsche Volkspartei – německých lidovců, přibyla ještě ostře nacionalistická Alldeutsche Partei – tzv. všeněmci. Zemským hejtmanem se opět stal zástupce středního velkostatku hrabě Felix Vetter z Lilie (obr. O). Na pozici náměstka hejtmana a místopředsedy sněmu jmenoval císař opata rajhradského kláštera Benedikta Korčiana (obr. Q). Hlavním tématem projednávaným na sněmu v této i nastávající volební periodě byla volební reforma, která by více zohledňovala národnostní a sociální rozložení moravského obyvatelstva. Rostoucí síla českých stran jak v zemské, tak v regionální politice nutila německou politickou reprezentaci ke smířlivosti a hledání kompromisů. V roce 1898 proto vznikl zvláštní, permanentní výbor, v němž byly zastoupeny všechny strany na sněmu, a který měl projednávat návrhy volební a jazykové reformy pro Moravu. Zatímco v případě německých liberálů a zástupců Národní strany docházelo k postupnému sbližování, narážela jednání na nesouhlasná stanoviska radikálnějších stran. Kupříkladu čeští lidovci opustili jednání výboru v listopadu 1901. Průběh práce permanentního výboru pak přerušilo rozpuštění sněmu v září 1902. Sněmovní období trvalo od 28. prosince 1896 do 8. září 1902.
100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
59%
Vysokoškoláků
67%
Předchozí parl. zkušenost
47
let
Průměrný věk
31
let
Nejnižší věk
77
let
Nejvyšší věk
Moravský zemský sněm
(28. 12. 1896 — 8. 9. 1902 )
celkem 108 poslanců s mandáty
Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru
Načítám...
Poslanci
Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších
Zobrazuje se 108 z 108
poslanců
Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (10)
Volební strany (12)
Výbory (30)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
21
1
21
Věk na začátku mandátu
31
77
31
77
Věk na konci mandátu
35
83
35
77
Richard Karel Baratta-Dragono
(7.3.1867 — 12. 3. 1946)
Alfred Skene
(24. 8. 1849 — 17. 1. 1917)
Hugo Leopold Franz Salm-Reifferscheidt von
(2. 12. 1863 — 31. 12. 1903)
Adolf Dubsky von Třebomyslic
(6.3.1833 — 2.8.1911)
Julius Gomperz
(21.11.1824 — 21.2.1909)
Johann Chlumecký
(23.3.1834 — 11.12.1924)
František Weber
(30. 12. 1826 — 6. 6. 1908)
Emanuel Proskowetz
(11.12.1818 — 25.12.1909)
Felix Vetter z Lilie
(18. 3. 1830 — 21. 11. 1913)
Maxmilián Kübeck
(15.1.1835 — 12.9.1913)
Emil Tersch
(26. 7. 1834 — 15. 2. 1923)
Hugo Manner
(3.8.1835 — 3.12.1910)
Rudolf Auspitz
(7.7.1837 — 8.3.1906)
Friedrich Jenison-Walworth
(24.12.1842 — 9.10.1914)
Adolf Promber
(17.4.1843 — 3.2.1899)
František Saleský Bauer
(26.1.1841 — 25.11.1915)
Guido Dubsky von Třebomyslic
(19.3.1835 — 22.2.1907)
Johann Haase
(12.2.1837 — 18.8.1904)
Hubert Klein
(24.10.1848 — 6.10.1911)
Bedřich Tersch
(30. 3. 1836 — 14. 12. 1915)
Ferdinand August Spiegel-Diesenberg
(20. 5. 1850 — 27. 11. 1914)
Josef Tuček
(20. 9. 1845 — 24. 7. 1900)
Karel Bubela
(22.2.1846 — 6.2.1908)
Ludwig Frankl
(7.12.1847 — 4. 6. 1910)
Hugo Fux
(4.1.1844 — 16.5.1907)
Johann Ludwig Herberstein
(7.5.1842 — 24.8.1902)
Jan Žáček
(31. 5. 1849 — 4. 10. 1934)
Julius Kofránek
(25.5.1848 — 8.12.1922)
Josef Koudela z Jelínkova
(2.7.1845 — 1.11.1913)
Ludwig Merores
(6.9.1840 — 21.3.1900)
Josef Pavlica
(14.5.1851 — 23.6.1906)
Theodor Podstatzky-Thonsern von Prusinowitz
(4.9.1844 — 10.3.1910)
Wilhelm Raschendorfer
(16.8.1837 — 17.12.1914)
Jan Rozkošný
(19.10.1855 — 27.3.1947)
Karel Emanuel Žerotín
(13. 8. 1850 — 26. 12. 1934)
Josef Svozil
(8. 12. 1847 — 1. 7. 1931)
Rudolf Stillfried
(15. 6. 1849 — 9. 4. 1921)
Josef Stancl
(23. 2. 1851 — 25. 1. 1924)
Karl Seydel
(11. 1. 1828 — 1. 12. 1908)
Otto Serényi
(21. 9. 1855 — 27. 12. 1927)
Ludvík Belcredi
(4.2.1856 — 6.9.1914)
František Beneš
(12. 9. 1847 — 2. 6. 1930)
Karl Brandhuber
(24.8.1846 — 14.8.1934)
Ferdinand Flemmich
(14.9.1843 — 19.11.1906)
Jan Heimrich
(11.5.1853 — 16.5.1933)
Antonín Hulka
(29.3.1849 — 17.3.1910)
Adalbert Johann Johanny
(11.7.1846 — 20.12.1919)
Jan Kelbl
(15.5.1847 — 19.5.1928)
Filip Kinsky von Wchinitz und Tettau
(31.5.1861 — 8.4.1939)
Theodor Kohn
(22.3.1845 — 3.12.1915)
Benedikt Korčian
(13.8.1840 — 8.5.1912)
Vojtěch Kulp
(14.2.1850 — 23.3.1932)
August Wieser
(17. 5. 1847 — 27. 3. 1916)
Ferdinand Weigel
(1. 6. 1859 — ?)
František Lízal
(30.9.1840 — 7.10.1900)
Josef Luksch
(7. 3. 1862 — 26. 11. 1936)
Emil Noha
(11.3.1837 — 18.3.1921)
Josef Podbrdský
(17.2.1847 — 20.9.1930)
Wilhelm Pohl
(12.3.1854 — 15.12.1908)
Friedrich Popelak
(24.12.1840 — 12.9.1904)
Jan Pospíšil
(31.7.1845 — 11.6.1925)
Eduard Ulrich
(13. 9. 1855 — 19. 3. 1904)
Otakar Pražák
(21. 11. 1858 — 18. 10. 1915)
Robert Primavesi
(18.11.1854 — 19.4.1926)
Rudolf Rohrer
(6.9.1838 — 6.12.1914)
Franz Rund
(27.6.1853 — 4.12.1933)
Adolf Stránský
(8. 4. 1854 — 18. 12. 1931)
Vintíř Stolberg-Stolberg
(7. 2. 1845 — 6. 11. 1926)
Robert Gustav Siegel
(6. 6. 1834 — 9. 1. 1904)
Karl Boromeus Schrötter
(13. 11. 1853 — 29. 10. 1908)
Eduard Schleimayer
(22. 3. 1853 — 3. 6. 1929)
Viktor Bauer
(16.4.1847 — 30.9.1911)
Joannes Blankenstein
(2.10.1861 — 24.9.1940)
František Důbrava
(6.4.1855 — 1926)
Eduard Gans
Filip Gomperz
(4. 4. 1860 — 3.12.1948)
Paul Hayek
(7.12.1855 — 4.9.1928)
Emil Hofrichter
(19.5.1845 — 24.3.1913)
Johann Paul Anton Huber
(5. 8. 1850 — 4. 3. 1927)
Josef Jelinek
(18. 1. 1864 — 22. 5. 1934)
Bedřich Kancnýř
(5.12.1851 — 23.8.1940)
Leopold Götz
(2.10.1839 — 20.7.1908)
Anton Widmann-Selnitzky von Choltic
(1. 6. 1865 — 11. 2. 1949)
Václav Lebloch
(5.4.1854 — 5.12.1924)
František Němec
(5. 4. 1860 — 22.11.1930)
Ferdinand Neunteufl
(20.5.1854 — 1939)
Josef Vykoukal
(19. 1. 1861 — 23. 12. 1927)
Josef Vychodil
(14. 12. 1845 — 15. 6. 1913)
Edvard Parma
(20.7.1853 — 25.11.1921)
Václav Perek
(27.9.1859 — 19.5.1940)
Friedrich Plachky
(22. 10. 1836 — 19. 4. 1928)
Jan Pokorný
(21.4.1860 — 22. 3. 1922)
Jan Přikryl
(24.6.1853 — 28.4.1910)
Karel Richter
(10.9.1862 — 31.3.1942)
Anton Zoebl
(6. 1. 1852 — 25. 6. 1902)
Alois Zöllner
(18. 3. 1852 — 3. 11. 1905)
Václav Šílený
(15. 9. 1849 — 9. 9. 1911)
Vincenc Ševčík
(21. 2. 1862 — 16. 10. 1921)
Josef Sýkora
(21. 1. 1851 — 21. 9. 1920)
Antonín Cyril Stojan
(25. 5. 1851 — 29. 9. 1923)
Moritz Vetter-Lilie
(22. 8. 1856 — 20. 9. 1945)
Karel Staffe
(8. 11. 1856 — 30. 3. 1935)
Edvard Skála
(17. 9. 1842 — 2. 1. 1918)
Friedrich Singer
(5. 3. 1851 — 16. 6. 1905)
Johann Schneider
(1. 2. 1844 — 30. 6. 1926)
Heinrich d'Elvert
(4.4.1853 — 7.4.1926)
Ignát Seichert
(24. 3. 1847 — 25. 2. 1909)
Anton Seidel
(8. 6. 1855 — 2. 3. 1925)
O sněmovně
Zobrazit data k
28. 12. 1896
8. 9. 1902