Moravský zemský sněm
(20. 12. 1902 — 28. 8. 1906 )

Ve volbách v říjnu 1902 posílila Národní strana katolická a Freialldeutsche Partei, tedy jedna z frakcí tzv. všeněmců; tradiční národně liberální strany opět oslabily. Zemským hejtmanem jmenoval císař opět hraběte Felixe Vettera z Lilie (obr. O), jeho náměstkem se stal advokát Jan Žáček. Období je spojeno s rostoucím požadavkem na zavedení všeobecného volebního práva, který na Moravě vedl až k vyhroceným protestům a demonstracím, které v některých případech končily i ztrátami na životech. Vyhrocená politická situace přiměla zástupce tradičních národních stran zintenzivnit jednání o možném kompromisu ohledně revize volebního řádu a také národnostního vyrovnání v otázkách jazykových a školských. Jednání nakonec vyústila až k přijetí balíku zákonů nově upravujících složení sněmu a práva národnostních menšin. V důsledku moravského vyrovnání (tzv. moravského paktu) z roku 1905 vzrost počet poslanců na 151, vznikly národnostně oddělené kurie, v nichž se volili zvlášť čeští a zvlášť němečtí poslanci a přibyla také pátá všeobecná kurie. Nově připadlo 73 mandátů českým poslancům. Ti tak mohli dosáhnout většiny pouze za podpory velkostatkářských poslanců. Jazykový zákon, tzv. lex Parma upravoval komunikaci s jazykovými menšinami – obce s minimálně 20% menšinou musely být schopny komunikovat také v jazyce této menšiny. Školský zákon Lex Perek (obr. P) rozděloval školské rady podle národnostního složení a zaváděl povinnost rodičů dávat děti do škol, jejichž vyučovací jazyk se shodoval s národností dítěte. Moravské vyrovnání představovalo klíčový zlom ve fungování zemského sněmu a vyvrcholení dlouholetých snah o nastolení určitého modu vivendi mezi Čechy a Němci na Moravě. Císařský patent rozpustil sněm v srpnu 1906. Následovaly volby dle nového volebního řádu. Sněmovní období trvalo od 20. prosince 1902 do 28. srpna 1906.