Moravské vyrovnání a rozdělení volebních obvodů na německé a české výrazně oslabilo národnostní antagonismy spojené do té doby s volebním bojem. Ve volbách z listopadu a prosince 1906 tak došlo především k výrazné fragmentaci českého národního tábora, který se rozdělil na silný konzervativní blok tvořený katolickými, agrárními a staročeskými poslanci, čítající 45 poslanců, a blok liberální zastupovaný lidovci, pokrokáři a sociálními demokraty. Na německé straně k takto výraznému rozdělení nedošlo a krom jednoho německého socialisty utvořili poslanci všech německých stran jednotný Německý klub. Zemským hejtmanem a předsedou sněmu jmenoval císař konzervativního velkostatkáře hraběte Otto Serényiho. Jeho zástupci se stali Čech Jan Žáček a německý advokát Hugo Fux. Po schválení zemského rozpočtu na rok 1907 však došlo k faktickému ochromení sněmu nejprve pro spory v českém táboře, které roku 1908 dokonce vyústily v obstrukci liberálních stran. Ty protestovaly proti politice konzervativních staročechů, agrárníků a katolických stran. Poté propukly rozpory mezi Čechy a Němci v otázce řešení nepříjemně narůstajícího zadlužení země. Spory se podařilo překlenout až v roce 1911, kdy byl schválen pracovní program pro sněm a současně i přesné zásady pro jednání o zemském rozpočtu na následující roky. Podařilo se také připravit malý sanační plán, který měl zlepšit stav zemských financí a pomoci s umořováním moravských dluhů. K rozpuštění sněmu došlo na konci roku 1912. Sněmovní období trvalo od 28. prosince 1906 do 28. prosince 1912.
100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
50%
Vysokoškoláků
40%
Předchozí parl. zkušenost
46
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
73
let
Nejvyšší věk
Moravský zemský sněm
(28. 12. 1906 — 28. 12. 1912 )
celkem 172 poslanců s mandáty
Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru
Načítám...
Poslanci
Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších
Zobrazuje se 172 z 172
poslanců
Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (6)
Poslanecké kluby (12)
Volební strany (21)
Výbory (32)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (6)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
15
1
15
Věk na začátku mandátu
30
78
30
78
Věk na konci mandátu
33
80
33
80
Richard Karel Baratta-Dragono
(7.3.1867 — 12. 3. 1946)
Alfred Skene
(24. 8. 1849 — 17. 1. 1917)
Jaroslav Thun-Hohenstein von
(23. 5. 1864 — 6. 4. 1929)
Franz Deym ze Stříteže
(28. 2. 1871 — 23. 11. 1925)
František Staněk
(14. 11. 1867 — 19. 6. 1936)
Hugo Manner
(3.8.1835 — 3.12.1910)
František Saleský Bauer
(26.1.1841 — 25.11.1915)
Guido Dubsky von Třebomyslic
(19.3.1835 — 22.2.1907)
Hubert Klein
(24.10.1848 — 6.10.1911)
Ferdinand August Spiegel-Diesenberg
(20. 5. 1850 — 27. 11. 1914)
Karel Bubela
(22.2.1846 — 6.2.1908)
Ludwig Frankl
(7.12.1847 — 4. 6. 1910)
Hugo Fux
(4.1.1844 — 16.5.1907)
Jan Žáček
(31. 5. 1849 — 4. 10. 1934)
Josef Koudela z Jelínkova
(2.7.1845 — 1.11.1913)
Theodor Podstatzky-Thonsern von Prusinowitz
(4.9.1844 — 10.3.1910)
Jan Rozkošný
(19.10.1855 — 27.3.1947)
Rudolf Stillfried
(15. 6. 1849 — 9. 4. 1921)
Karl Seydel
(11. 1. 1828 — 1. 12. 1908)
Otto Serényi
(21. 9. 1855 — 27. 12. 1927)
Ludvík Belcredi
(4.2.1856 — 6.9.1914)
Karl Brandhuber
(24.8.1846 — 14.8.1934)
Jan Kelbl
(15.5.1847 — 19.5.1928)
Filip Kinsky von Wchinitz und Tettau
(31.5.1861 — 8.4.1939)
Vojtěch Kulp
(14.2.1850 — 23.3.1932)
August Wieser
(17. 5. 1847 — 27. 3. 1916)
Josef Luksch
(7. 3. 1862 — 26. 11. 1936)
Josef Podbrdský
(17.2.1847 — 20.9.1930)
Otakar Pražák
(21. 11. 1858 — 18. 10. 1915)
Robert Primavesi
(18.11.1854 — 19.4.1926)
Rudolf Rohrer
(6.9.1838 — 6.12.1914)
Adolf Stránský
(8. 4. 1854 — 18. 12. 1931)
Eduard Schleimayer
(22. 3. 1853 — 3. 6. 1929)
Viktor Bauer
(16.4.1847 — 30.9.1911)
Filip Gomperz
(4. 4. 1860 — 3.12.1948)
Johann Paul Anton Huber
(5. 8. 1850 — 4. 3. 1927)
Josef Jelinek
(18. 1. 1864 — 22. 5. 1934)
Leopold Götz
(2.10.1839 — 20.7.1908)
Anton Widmann-Selnitzky von Choltic
(1. 6. 1865 — 11. 2. 1949)
Edvard Parma
(20.7.1853 — 25.11.1921)
Jan Pokorný
(21.4.1860 — 22. 3. 1922)
Václav Šílený
(15. 9. 1849 — 9. 9. 1911)
Vincenc Ševčík
(21. 2. 1862 — 16. 10. 1921)
Antonín Cyril Stojan
(25. 5. 1851 — 29. 9. 1923)
Moritz Vetter-Lilie
(22. 8. 1856 — 20. 9. 1945)
Heinrich d'Elvert
(4.4.1853 — 7.4.1926)
Hugo Albrecht
(28.3.1862 — 7.8.1920)
Bedřich Bojakovský
(2.6.1859 — 22.2.1925)
Heinrich Fritsch
(15.7.1859 — 25.11.1922)
Josef Goebl
(24.9.1846 — 24.9.1912)
Gustav Groß
(12. 6. 1856 — 23. 2. 1935)
Štěpán Viktor Haupt
(27.10.1869 — 4.10.1954)
Wilhelm Heiter
(15.2.1844 — 12.3.1917)
Albert Herberstein
(12.11.1864 — 20.3.1945)
Mořic Hruban
(30. 11. 1862 — 16. 9. 1945)
Paul Huyn
(17.2.1868 — 1.10.1946)
Otto Kindermann
(21.5.1863 — po 1938)
Rudolf Felzmann
(16.2.1866 — 10.5.1937)
Johann Kopp
(14.6.1860 — 13.3.1942)
Karel Novák
(11.9.1856 — 31.1.1936)
Heinrich Oberleithner
(10. 6. 1851 — 9. 1. 1920)
Ondřej Přikryl
(26.11.1862 — 22.12.1936)
Michal Rychnovský
(29.9.1850 — 4.6.1925)
František Seilern-Aspang
(5. 3. 1852 — 12. 4. 1916)
Theodor Thonet
(11. 11. 1864 — 8. 12. 1932)
Franz Wagner
(4. 10. 1860 — 10. 3. 1929)
Karel Albrecht
(31.10.1861 — 26.6.1911)
Karel Albrecht
(31.10.1861 — 26.6.1911)
František Xaver Bakeš
(7.12.1833 — 6.11.1917)
Alois Baeran
(16. 5. 1872 — 16. 10. 1936)
Karel Balák
(27.1.1864 — ?)
Matouš Bartoň
(12.9.1865 — ?)
František Bařina
(26.1.1863 — 22.9.1943)
František Benda
(17.10.1854 — 27. 2. 1942)
Julius Bradatschek
(30.3.1849 — 14.1.1909)
Hermann Brass
(5.1.1855 — 17.10.1938)
Jaroslav Bureš
(7.6.1864 — 6.2.1920)
Jaroslav Budínský
(17. 9. 1865 — 12. 5. 1939)
Hugo Alfons Dietrichstein
(19.12.1858 — 20.8.1920)
Josef Dosoudil
(22.3.1875 — 1934)
Florián Dostál
(30.8.1849 — 15.8.1923)
Matthias Eldersch
(25.2.1869 — 20.4.1931)
Karel Fajfrlík
(28.1.1860 — 8.5.1940)
Gustav Fiedler
(25.4.1849 — 27.4.1936)
Josef Fiedler
(11.12.1846 — 21.3.1923)
Alfred Fischel
(30.11.1853 — 26.8.1926)
Jan Filipinský
(15. 8. 1859 — 12. 7. 1936)
Richard Fischer
(27. 3. 1872 — 6. 2. 1954)
Wilhelm Freisler
(6.12.1862 — 9.4.1930)
Adolf Gabriel
(22. 8. 1858 — po 1921)
Arnold Anton Grünfeld
(25.12.1848 — 17.5.1919)
František Hess
(20.9.1853 — 21.4.1914)
Friedrich Hirth
(10.9.1856 — Říjen 1945)
Josef Žampach
(2. 2. 1868 — 29. 11. 1942)
Jan Holba
(16.10.1865 — 13.3.1949)
Alois Horák
(28.3.1865 — 31.8.1937)
František Horák
(21.9.1870 — 22.11.1935)
Cyrill Zeisel
(11. 1. 1870 — 22. 1. 1924)
Josef Hybeš
(29. 1. 1850 — 19. 7. 1921)
František Chlebus
(4.10.1847 — 25.4.1916)
Ludvík Chlum
(19.8.1866 — 19.2.1932)
Leopold Chlumecký
(3.2.1873 — 14.1.1940)
Arnold Janda
(17.7.1853 — 8.1.1920)
Johann Jarolim
(14.12.1855 — 20.12.1939)
Jan Jílek
(1. 2. 1864 — 30.12.1944)
Josef Kadlčák
(15.11.1856 — 27.4.1924)
Vilém Karger
(13.9.1856 — 26.11.1943)
Karel Khuen-Belasi
(6.3.1879 — 30. 6. 1963)
Franz III. Klein
(29.5.1851 — 6.1.1930)
Stefan Komorowski
(20.10.1863 — 17.4.1929)
Jan Konečný
(22.1.1860 — 25.2.1914)
Franz Köttner
(20.1.1864 — 14.7.1931)
Jan Kratzl
(20.4.1854 — 17.3.1925)
Josef Krčka
(8.3.1853 — 1934)
Wilhelm Kreimel
(29.12.1853 — 8.11.1930)
Josef Krist
(13.8.1868 — 19.12.1950)
Rudolf Wrbna-Kaunitz
(4. 6. 1864 — 21. 12. 1927)
Antonín Kuchyňka
(8.4.1869 — 20.9.1939)
Viktor Wölhelm
(30. 3. 1848 — 7. 3. 1924)
Theodor Wolf
(23. 8. 1843 — 31. 12. 1906)
Josef Laßner
(25.1.1859 — 21.1.1922)
Jan Měchura
(17.8.1876 — 16.10.1959)
Josef Mňuk
(17.10.1856 — 18.4.1910)
Leopold Mohapl
(2.11.1874 — 15.3.1945)
Rudolf Müller
(4.2.1853 — 24.7.1925)
Jan Vaca
(12. 7. 1871 — 26. 4. 1931)
Johann Kajetan Nießner
(31.12.1860 — 16. 6. 1911)
Jan Vykoukal
(2. 12. 1871 — ?)
Eduard Oberwimmer
(12.2.1845 — 1923)
Josef Očadlík
(12.2.1870 — 18.1.1946)
František Okleštěk
(12. 4. 1867 — 8.2.1936)
Václav Zeman
(29. 9. 1849 — ?)
Vilém Votruba
(25. 2. 1870 — 16. 4. 1939)
František Venclů
(14. 1. 1867 — ?)
Karel Vaněk
(28. 1. 1866 — 23. 2. 1924)
Pius Olbrich
(1851 — ?)
František Valoušek
(26. 7. 1863 — 14. 3. 1932)
Franz Peer
(1. 11. 1853 — 1938)
Arthur Peschke
(31.8.1860 — 5.10.1929)
Maxmilián Pilát
(1.12.1861 — 16.12.1928)
Rudolf Pillich
(19.12.1869 — 3.3.1921)
Ladislav Pluhař
(18.6.1865 — 7.5.1940)
Josef Pötting und Persing
(14.1.1851 — 18.6.1919)
Karl Ferdinand Prayon
(8.5.1871 — 23.9.1915)
Arnošt Tvarůžek
(8. 1. 1865 — 17. 5. 1936)
Maxmilian Preisenhammer
(22.2.1870 — 6.6.1930)
Jan Prokeš
(25. 5. 1873 — 11. 12. 1935)
Josef Redlich
(18.6.1869 — 11.11.1936)
Rostislav František Reichstädter
(19.5.1870 — 16. 1. 1944)
Alois Rieger
(14.2.1869 — 3.11.1951)
Leopold Rösner
(8.7.1860 — 21.3.1907)
Josef Růžička
(28.2.1866 — ?)
František Šromota
(28. 11. 1853 — 26. 10. 1912)
Jan Šrámek
(11. 8. 1870 — 22. 4. 1956)
Tomáš Eduard Šilinger
(16. 12. 1866 — 17. 6. 1913)
František Šerý
(19. 9. 1854 — 23. 3. 1932)
Josef Šamalík
(27. 4. 1875 — 7. 1. 1948)
František Svoboda
(4. 2. 1876 — 9. 10. 1967)
Josef Střelec
(23. 10. 1854 — 18. 3. 1921)
Bedřich Strachwitz
(25. 4. 1867 — 1. 12. 1927)
František Veselý
(21. 1. 1861 — 31. 12. 1906)
Karl Stenzl
(15. 10. 1851 — 22. 5. 1934)
Josef Staroštík
(21. 5. 1862 — 23. 12. 1929)
František Dominik Staněk
(2. 8. 1860 — 5. 7. 1936)
Rudolf Sommer
(12. 4. 1872 — 20. 1. 1919)
Antonín Smýkal
(20. 7. 1856 — ?)
Antonín Smrček
(10. 12. 1859 — 17. 2. 1951)
Hubert Skutetzky
(6. 9. 1857 — 9. 6. 1924)
Alfred Skene
(2. 6. 1874 — 30. 3. 1946)
Josef Seifert
(6. 1. 1870 — 17. 8. 1926)
Evžen Teuber
(4. 10. 1868 — ?)
Bedřich Thurn-Taxis
(23. 12. 1871 — 10. 5. 1945)
O sněmovně
Zobrazit data k
28. 12. 1906
28. 12. 1912