Ústavodárný rakouský říšský sněm ve Vídni
(10. 7. 1848 — 7. 3. 1849 )

celkem 143 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr

řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 143 z 143
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)

Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)

Pohlaví

Kooptace

Funkce (5)

Poslanecké kluby (8)

Volební strany (2)

Výbory (3)

Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)

Náboženské vyznání (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)

Národnosti (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)

Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )

Druh mandátu (5)

Druh ukončení mandátu (7)

Předchozí parlamentní zkušenost

Počet mandátů

Věk na začátku mandátu

Věk na konci mandátu

O sněmovně

Ústavodárný rakouský říšský sněm ve Vídni

V průběhu června a července 1848 zvolení říští poslanci se od 10. července 1848 mohli účastnit „předporad“ sněmu, během kterých byl např. přijat provizorní jednací řád sněmu (obr. Q). Slavnostní zahájení se konalo za účasti císařova strýce arcivévody Jana 22. července 1848 (obr. R, S). Prvním předsedou sněmu byl zvolen vídeňský poslanec Franz Schmitt, kterého v srpnu nahradil Antonín Strobach (obr. T). Čech Strobach se pak ve vedení sněmu ještě několikrát vystřídal s Polákem Franciszkem Smolkou (obr. U) a demonstrovali tak slovanský vliv ve sněmovně. Pozornost od počátku poutala otázka zrušení poddanství. Iniciativu na sebe v této otázce strhl slezský poslanec Hans Kudlich (obr. V). Poddanství včetně nenáviděné roboty bylo zrušeno 9. září 1848 (obr. W). V té době se však vyhrocovala atmosféra v souvislosti s možným vysláním vojska proti Maďarům. Radikálně demokraticky orientovaní němečtí poslanci se stavěli proti a chtěli ve sněmovně přijmout uherskou delegaci; většina poslanců se však stavěla proti (obr. X). V ulicích Vídně vypukly krvavé srážky, během kterých byl lynčován ministr Baillet de Latour (obr. Y, Z). Po přestěhování sněmu do Kroměříže nabraly na intenzitě práce na vypracování nové ústavy. Její návrh počítal se zakotvením suverenity lidu jako zdroje veškeré moci ve státě. To však naráželo na odpor císaře „z boží milosti“. Při projednávání návrhu ústavy a kodifikace základních občanských práv a svobod zazněly i návrhy na zrušení šlechtictví či trestu smrti (obr. Z1). Jedním z předních řečníků sněmu se tehdy stal František L. Rieger (obr. Z2, Z6 a Z7). Sněmovní období trvalo od 10. července 1848 do 7. března 1849.