100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
100%
Předchozí parl. zkušenost
43
let
Průměrný věk
43
let
Nejnižší věk
43
let
Nejvyšší věk

Rakouská říšská rada ve Vídni – Poslanecká sněmovna
(29. 4. 1861 — 1865 )

celkem 119 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 119 z 119
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (11)
Volební strany (10)
Výbory (99)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
2
28
2
28
Věk na začátku mandátu
30
72
30
72
Věk na konci mandátu
31
74
31
67
Kurie (17)

O sněmovně

Rakouská říšská rada ve Vídni – Poslanecká sněmovna

Ve svém prvním legislativním období byla poslanecká sněmovna říšské rady svolána bez uvedení, zda v „rozšířené“ (343 poslanců), tj. včetně zástupců Benátska, Uher, Chorvatska a Sedmihradska, nebo v „užší“ (223 poslanců) podobě. Reálně však šlo od počátku o užší říšskou radu, neboť zástupci uherských zemí se nedostavili a existenci celoříšského zastupitelstva odmítali uznat (jistou výjimkou se stali pouze nemaďarští zástupci Sedmihradska, kteří se dostavili v roce 1863). Kromě Uhrů se ovšem nedostavili ani Benátčané a časem odešli i Češi (1863); po jistá období chyběli též Poláci či Jihoslované. Ani „užší“ říšská rada proto nebyla nikdy kompletní a od samého počátku se potýkala s problémem „pasivní rezistence“ / „trpného odporu“ spočívajícím v bojkotování ze strany  svých delegátů volenými jednotlivými zemskými sněmy. Schmerlingova vláda tehdy zaujala vyčkávací stanovisko. Schmerlingova demise a jmenování nové vlády Richarda Belcrediho vyústily 20. září 1865 v sistování ústavy a tedy i v ukončení prvního zasedání říšské rady.

Poprvé se sněmovna sešla 29. dubna 1861, naposledy jednala 27. července 1865. Čechy zastupovat 54 zástupců, Moravu 22 a Slezsko šest. Většinu získala převážně liberálními Němci tvořená Ústavověrná strana vyznávající hodnoty liberalismu, centralismu a německého charakteru říše. Po celé období měli ve vedení sněmovny silné zastoupení Němci z českých zemí: prezidentem sněmovny byl nejprve slezský Němec Franz Hein (1861–1863), po něm pražský Němec Leopold Hasner (1863–1865); ve funkcích viceprezidentů se se kromě Hasnera vystřídali i moravští Němci Johann Mazzuchelli či Franz Hopfen. Mezi nejdůležitější zákony, které říšská rada v uvedeném  období přijala, patřili např. rámcový říšský zákon o obecním zřízení (1862) či tiskový zákon (1863), který zmírnil podmínky pro vydávání politických novin.

Zobrazit data k
29. 4. 1861
1865