Ostré opoziční hnutí Čechů z let 1868 až 1871 vedlo panovníka ke snaze o nalezení kompromisu. Tzv. občanské ministerstvo se na této otázce postupně rozpadalo a do čela vlády byl v dubnu 1870 jmenován Polák Alfréd Potocki, který zahájil vyjednávání s Čechy a na důkaz dobré vůle rozpustil český sněm s ústavověrnou většinou ze zmanipulovaných jarních voleb 1867. Následně Potocki rozpustil i říšskou radu (21. května 1870) a nechal v srpnu 1870 zvolit nový český sněm s federalistickou většinou. Na den 15. září 1870 svolanou říšskou radu ovšem Češi nadále bojkotovali a poslanecká sněmovna vedená „ústavákem“ Franzem Hopfenem se s Potockého vládou dostávala do konfliktů a přestala být proto svolávána. Potockého v únoru 1871 nahradil v čele kabinetu federalista konservativního ražení Karl Hohenwarth. Ten zintenzivnil tajná jednání s Čechy o česko-rakouské vyrovnání. Poměr parlamentu a vlády byl napjatý, současně se ale vyostřovaly i poměry v rámci německoliberální většiny. Ta se v průběhu let 1870 a 1871 rozpadla na tzv. staro- a mladoněmce, z nichž nacionálně a politicky radikálnější mladoněmci vytvořili na říšské radě vlastní Pokrokový klub. Dosud jednotná německá liberální strana se tak definitivně rozpadla do vícera frakcí. Poslanecká sněmovna říšské rady se naposledy sešla 10. července 1871 a o měsíc později, 10. srpna 1871, byla bez formálního uzavření rozpuštěna.
100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
64%
Vysokoškoláků
96%
Předchozí parl. zkušenost
47
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
70
let
Nejvyšší věk
Rakouská říšská rada ve Vídni – Poslanecká sněmovna
(15. 9. 1870 — 10. 8. 1871 )
celkem 90 poslanců s mandáty
Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru
Načítám...
Poslanci
Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších
Zobrazuje se 90 z 90
poslanců
Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (3)
Poslanecké kluby (5)
Volební strany (6)
Výbory (34)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (5)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
28
1
28
Věk na začátku mandátu
30
70
30
70
Věk na konci mandátu
31
71
31
67
Kurie (17)
Gustav Robert Groß
(10. 12. 1823 — 24. 12. 1890)
Karl Anton Strass van der
(5. 5. 1817 — 29. 5. 1880)
Johann Nepomuk Demel von Elswehr
(25. 3. 1825 — 15. 9. 1892)
Josef Václav Esop
(4. 1. 1813 — 14. 5. 1880)
František August Brauner
(22. 1. 1810 — 21. 6. 1880)
Karel Leopold Klaudy
(30. 12. 1822 — 11. 2. 1894)
Josef Thadeus Lumbe von Mallonitz
(26. 2. 1801 — 1. 6. 1879)
Alois Pražák
(22. 2. 1820 — 30. 1. 1901)
August Wenzliczke
(29. 8. 1813 — 17. 3. 1891)
Eduard Oberleithner
(2. 3. 1813 — 24. 8. 1892)
František Skopalík
(18. 6. 1822 — 2. 3. 1891)
Amand Küenburg von
(9. 2. 1809 — 24. 3. 1886)
Georg Bees von Chrostin
(7. 2. 1824 — 14. 3. 1905)
Hermann Pillersdorf von
(24. 12. 1817 — 30. 5. 1887)
Carl Samuel Schneider
(22. 9. 1801 — 25. 6. 1882)
Rudolphus Carolus Blitzfeld
(9. 4. 1828 — 15. 2. 1906)
František Ladislav Rieger
(10. 12. 1818 — 03.03.1903)
Alois Pravoslav Trojan
(2. 4. 1815 — 9. 2. 1893)
Jakub Škarda
(11. 3. 1828 — 31. 12. 1894)
Ferdinand Urbánek
(19. 5. 1821 — 27. 10. 1887)
Josef Fürth
(30. 12. 1822 — 28. 4. 1892)
Eduard Grégr
(4. 3. 1827 — 1. 4. 1907)
Vendelín Grünwald
(19. 10. 1812 — 23. 5. 1885)
Julius Hanisch
(18. 7. 1827 — 27. 4. 1886)
Anton Waldert
(9. 2. 1823 — 10. 4. 1892)
Franz Klier
(30. 11. 1819 — 14. 11. 1884)
Filip Stanislav Kodym
(1. 5. 1811 — 4. 10. 1884)
Karl Georg Wolfrum
(17. 11. 1813 — 30. 5. 1888)
Karl Borromäus Korb von Weidenheim
(15. 10. 1812 — 26. 1. 1880)
Friedrich Leeder
(22. 12. 1820 — 2. 4. 1878)
Eduard Carl Herbst
(9. 12. 1820 — 25. 6. 1892)
Johann Georg Huscher
(20. 9. 1811 — 20. 8. 1880)
Jindřich Jaroslav Clam-Martinic
(15. 6. 1826 — 5. 6. 1887)
Josef Philipp Lippmann von Lissingen
(19. 3. 1827 — 20. 11. 1900)
Antonín Otakar Zeithammer
(5. 11. 1832 — 13. 11. 1919)
Václav Zelený
(27. 8. 1825 — 5. 4. 1875)
Wenzel Neumann
(2. 2. 1816 — 2. 2. 1885)
August Eissner von Eisenstein
(4. 9. 1821 — 29. 8. 1875)
Eduard Daubek von
(13. 12. 1811 — 10. 5. 1878)
Albert Nostitz-Rieneck von
(23. 8. 1807 — 25. 1. 1871)
Karel Roth
(30. 10. 1829 — 18. 5. 1888)
Antonín Jakub Schmidt
(9. 1. 1820 — 19. 9. 1897)
Karel Sladkovský
(22. 6. 1823 — 4. 3. 1880)
Karl Pickert
(17. 9. 1835 — 8. 10. 1888)
Vilém Platzer
(23. 6. 1821 — 27. 10. 1888)
Ignaz Plener
(21. 5. 1810 — 17. 2. 1908)
Antonín Porák
(11. 6. 1815 — 6. 5. 1892)
Josef Stanislav Prachenský
(7. 5. 1829 — 7. 5. 1893)
Rudolf Chotek
(23. 6. 1832 — 1. 10. 1894)
Karl Moritz Zedtwitz von
(18. 2. 1830 — 6. 1. 1915)
Emanuel Antonius Tuschner
(24. 12. 1828 — 1. 5. 1882)
Anton Banhans von
(8. 11. 1825 — 26. 5. 1902)
Alfred Knoll
(21. 12. 1834 — 23. 5. 1893)
Josef Müller
(3. 6. 1810 — 18. 4. 1890)
Karel Villani de Castello Pillonico
(23. 1. 1818 — 24. 3. 1883)
Jan Eduard Neuberg
(3. 4. 1834 — 20. 1. 1892)
Jan Palacký
(10. 10. 1830 — 23. 2. 1908)
Julius Grégr
(19. 12. 1831 — 4. 10. 1896)
Bedřich Hanke
(27. 12. 1817 — 6. 5. 1876)
Ernst Theumer
(18. 11. 1833 — 14. 7. 1904)
Otto Wächter
(16. 3. 1832 — 21. 6. 1895)
Karel Kokořovec z Kokořova
(23. 11. 1799 — 15. 3. 1872)
Ferdinand Kotz von Dobrz
(18. 1. 1821 — 2. 8. 1882)
Christian Kotz von Dobrz
(4. 9. 1806 — 31. 10. 1883)
Friedrich Josef Leitenberger
(5. 11. 1837 — 26. 10. 1899)
August Müller
(6. 2. 1821 — 15. 3. 1915)
Louis (Alois) Salm-Reifferscheidt von
(4. 12. 1820 — 6. 11. 1889)
Karl Schlosser
(23. 10. 1807 — 2. 3. 1876)
Johann Nádherný z Borutína
(16. 11. 1838 — 20. 3. 1891)
Viktor Wilhelm Russ
(28. 5. 1840 — 17. 7. 1920)
Sisinio Pretis-Cagnodo
(14. 2. 1828 — 15. 12. 1890)
Josef Ginzel
(1. 5. 1804 — 1. 6. 1876)
Adolf Dubsky von Třebomyslic
(6.3.1833 — 2.8.1911)
Josef Eichhoff
(23.10.1822 — 17.11.1897)
Johann Fux
(17. 8. 1832 — 2.7.1882)
Franz Hopfen von
(3.5.1825 — 18.3.1901)
Johann Chlumecký
(23.3.1834 — 11.12.1924)
Adolf Poche
(9.6.1811 — 2.5.1893)
Eduard Sturm
(8. 2. 1830 — 24. 8. 1909)
Bruno Steinbrecher
(24. 2. 1829 — 5. 6. 1895)
Alfred Skene
(15. 5. 1815 — 15. 5. 1887)
Jan Tománek
(10. 8. 1818 — 30. 4. 1876)
Innocenz Zaillner
(24. 10. 1828 — 2. 6. 1882)
Antonín Vaněk
(11. 6. 1822 — 8. 11. 1879)
Maxmilián Kübeck
(15.1.1835 — 12.9.1913)
August Weeber
(26. 8. 1826 — 15. 5. 1895)
August Beneš
(22.12.1829 — 19.4.1911)
František Gromes
(5.7.1829 — 15.4.1908)
Béla Kálnoky
(12.6.1839 — 19.3.1880)
Philipp Schenk von Stauffenberg
(24. 11. 1828 — 11. 7. 1895)
O sněmovně
Zobrazit data k
15. 9. 1870
10. 8. 1871