Národního shromáždění republiky Československé - Poslanecká sněmovna
(26. 5. 1920 — 16. 10. 1925 )

celkem 340 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr

řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 340 z 340
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)

Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)

Pohlaví

Kooptace

Funkce (6)

Poslanecké kluby (2)

Volební strany (24)

Výbory (25)

Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)

Náboženské vyznání (9)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)

Národnosti (11)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)

Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )

Druh mandátu (3)

Druh ukončení mandátu (5)

Předchozí parlamentní zkušenost

Počet mandátů

Věk na začátku mandátu

Věk na konci mandátu

O sněmovně

Národního shromáždění republiky Československé - Poslanecká sněmovna

Volební období poslanecké sněmovny mezi lety 1920 a 1925 bylo prvním z celkem čtyř volebních období dolní komory Národního shromáždění republiky Československé. Složení sněmovny bylo dáno volbami z 18. dubna 1920. Jednalo se o první parlamentní volby, jichž se mohly účastnit i ženy a příslušníci menšinových národů. Volby ovšem neprobíhaly na Podkarpatské Rusi, kde panovala nepříznivá bezpečnostní situace, a dále v oblastech Vitorazska, Valticka, Těšínska, Oravy a Spiše, kde mělo teprve proběhnout lidové hlasování o připojení k Československu. Vítězem voleb se stala Československá sociálně demokratická strana dělnická (ČSDSD), která získala 25,7 % všech hlasů. Následovala ji Československá strana lidová (ČSL) a Slovenská l’udová strana, jimž společně připadlo 11,3 % všech hlasů. Třetí nejsilnější stranou byla Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (DSDAP) s 11,1 %.

První schůze poslanecké sněmovny se konala 26. května 1920, poslední schůze měla pořadové číslo 379 a datována byla 16. říjnem 1925. Při první schůzi bylo provizorně, při jedenácté schůzi 8. července 1920 definitivně zvoleno předsednictvo poslanecké sněmovny. V jeho čele stanul člen ČSDSD František Tomášek. Čtyřmi místopředsedy se stali Ján Botto ze Slovenské národní a rolnické strany, Mořic Hruban z ČSL, František Buříval z Československé strany socialistické a Ludwig Czech z DSDAP. Ve sněmovně působilo dále deset zapisovatelů a čtyři pořadatelé. Poslanci pracovali celkem ve 21 výborech.

Hlavním úkolem poslanecké sněmovny v prvním volebním období bylo stabilizovat situaci mladého státu. Již 27. května 1920, den po zahajovací schůzi sněmovny, se poslanci společně se senátory sešli pod vedením F. Tomáška, aby zvolili prezidenta republiky. 284 hlasy ze 411 odevzdaných platných lístků byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk. Pro stabilizaci státu měl ústřední význam zákon na ochranu republiky, schválený sněmovnou ve druhém čtení 8. března 1923 v reakci na násilnou smrt ministra Aloise Rašína a považovaný za nejvýznamnější trestněprávní normu Československa ve 20. letech 20. století.

Volební období mělo trvat až do jara 1926, ovšem spory ve vládní koalici a vidina možného volebního neúspěchu Komunistické strany Československa, jež byla zmítána frakčními konflikty, daly podnět k vypsání předčasných voleb. Tomáš Garrigue Masaryk rozpustil poslaneckou sněmovnu i senát 16. října 1925.