100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
100%
Vysokoškoláků
39
let
Průměrný věk
32
let
Nejnižší věk
47
let
Nejvyšší věk

Národního shromáždění republiky Československé - Poslanecká sněmovna
(18. 6. 1935 — 21. 3. 1939 )

celkem 325 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 325 z 325
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (7)
Poslanecké kluby (2)
Volební strany (15)
Výbory (19)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (9)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (11)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (3)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
15
1
15
Věk na začátku mandátu
30
74
30
74
Věk na konci mandátu
33
76
33
73

O sněmovně

Národního shromáždění republiky Československé - Poslanecká sněmovna

Volební období poslanecké sněmovny mezi lety 1935 a 1939 bylo posledním obdobím dolní komory Národního shromáždění republiky Československé. Čtvrté volby do poslanecké sněmovny se uskutečnily 19. května 1935. Rozvinula se před nimi kampaň, v níž na sebe novými agitačními metodami upozornila Sudetoněmecká strana (SDP). Rozšířené povědomí o mimořádnosti voleb 1935 vedlo k více jak třiadevadesátiprocentní volební účasti. Vítězem se stala SDP s 15,1 %, avšak v důsledku přepočtu volebních mandátů získala nakonec ve sněmovně o jedno křeslo více agrární Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, která oproti SDP obdržela jen 14,3 % hlasů. Třetí nejsilnější stranou byla Československá sociálně demokratická strana dělnická, jíž připadlo 12,5 % všech hlasů.

První schůze sněmovny se konala 18. června 1935, poslední s pořadovým číslem 159 proběhla 16. prosince 1938. Při první schůzi bylo provizorně, při desáté schůzi 6. listopadu 1935 definitivně zvoleno předsednictvo sněmovny. V jeho čele stanul agrárník Bohumír Bradáč. Ten však již 20. října 1935 zemřel. Na jeho místo proto 6. listopadu 1935 nastoupil stranický kolega Jan Malypetr. Místopředsedy se stali Ivan Markovič z Československé sociálně demokratické strany dělnické, František Langr z Československé strany národně socialistické, Václav Košek z Československé strany lidové, Rudolf Mlčoch z Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské, Siegfried Taub z Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR a Štefan Onderčo z Autonomistického bloku. Ve sněmovně působilo deset zapisovatelů a osm pořadatelů a poslanci pracovali celkem v 17 výborech.

V tomto volebním období se odehrála pátá volba prezidenta republiky. Funkční období Tomáše G. Masaryka sice mělo končit až v květnu 1941, jeho zdravotní stav byl ale natolik vážný, že 14. prosince 1935 abdikoval. Volba nového prezidenta proběhla na společném zasedání obou komor Národního shromáždění 18. prosince 1935 ve Vladislavském sále pražského Hradu a vítězem se stal Edvard Beneš. Po jeho abdikaci v souvislosti s mnichovskou krizí byl 30. listopadu 1938 zvolen prezidentem Česko-slovenské republiky Emil Hácha.

V kritickém období, jež vyústilo v podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938, nevyvíjela sněmovna žádnou aktivitu. Sešla se 12. května, 2. srpna a poté až 17. listopadu 1935. Na svém jednání 14. prosince 1938 přijala ústavní zákon o změně ústavy republiky a o mimořádné moci nařizovací. Tímto zákonem byl prezident zmocněn, aby na návrh vlády vydával dekretem nový text těch částí Ústavní listiny, u kterých to vyžadují „nové poměry“. Zároveň byla na dva roky vláda zmocněna k vydávání nařízení s mocí zákona. O dva dny později bylo jednání sněmovny ukončeno s tím, že další schůze bude svolána písemně. Poslanecká sněmovna se však již nikdy nesešla a po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava ji prezident Emil Hácha 21. března 1939 rozpustil.

Zobrazit data k
18. 6. 1935
21. 3. 1939