Volební období senátu 1935 až 1939 bylo posledním volebním období této komory Národního shromáždění. Volby do senátu se uskutečnily 19. května 1935. Před jejich konáním se rozvinula volební kampaň, v níž na sebe novými agitačními metodami upozornila zejména ambiciózní Sudetoněmecká strana. Všeobecně rozšířené povědomí o mimořádném významu voleb v roce 1935 mělo za následek vysokou, více jak třiadevadesátiprocentní volební účast. Vítězem voleb se stala Sudetoněmecká strana s 15 %, avšak v důsledku složitého výpočtu volebních mandátů v senátu získala nakonec stejný počet křesel jako agrární Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, která oproti Sudetoněmecké straně obdržela 14,3 % hlasů. Třetí nejsilnější stranou byla Československá sociálně demokratická strana dělnická (ČSDSD), jíž připadlo 12,5 % všech hlasů.
První schůze senátu se konala 18. června 1935, poslední schůze s pořadovým číslem 129 proběhla 17. prosince 1938. Při první schůzi bylo provizorně, při osmé schůzi 5. listopadu 1935 definitivně zvoleno předsednictvo senátu. V jeho čele stanul František Soukup z ČSDSD. Šesti místopředsedy se stali agrárník Václav Donát, Otakar Bas z Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské, Mořic Hruban z Československé strany lidové, Karl Heller z Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR, Václav Klofáč z České strany národně sociální a Jozef Buday z Hlinkovy slovenské l’udové strany. V senátu působilo dále šest zapisovatelů a čtyři pořadatelé. Senátoři pracovali celkem v 15 výborech.
Ve čtvrtém volebním období senátu se odehrála pátá volba prezidenta Československé republiky. Funkční období Tomáše G. Masaryka sice mělo končit až v květnu 1941, jeho zdravotní stav byl ale natolik špatný, že 14. prosince 1935 abdikoval. Volba nového prezidenta proběhla na společném zasedání poslanecké sněmovny a senátu 18. prosince 1935 ve Vladislavském sále pražského Hradu a jejím vítězem se stal Edvard Beneš.
V kritickém období, jež vyústilo v podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938, nevyvíjel senát žádnou aktivitu. Sešel se 18. května a poté až 17. listopadu 1935. Na svém jednání 15. prosince 1938 přijal senát návrh ústavního zákona o změně ústavy a o mimořádné moci nařizovací. Tímto zákonem byl prezident zmocněn, aby na návrh vlády vydával dekretem nový text těch částí Ústavní listiny, u kterých to vyžadují „nové poměry“. Zároveň byla na dva roky vláda zmocněna k vydávání nařízení s mocí zákona. O dva dny později bylo 129. jednání senátu ukončeno s tím, že další schůze bude svolána písemně nebo telegraficky. Senát se však již nikdy nesešel a po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava jej prezident Emil Hácha 21. března 1939 rozpustil.