83%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
19%
Vysokoškoláků
23%
Předchozí parl. zkušenost
40
let
Průměrný věk
21
let
Nejnižší věk
76
let
Nejvyšší věk

Národní shromáždění ČSSR
(28. 11. 1954 — 10. 6. 1960 )

celkem 395 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 395 z 395
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (6)
Poslanecké kluby (20)
Volební strany (2)
Výbory (11)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (8)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (3)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
10
1
10
Věk na začátku mandátu
21
76
21
76
Věk na konci mandátu
26
82
26
82

O sněmovně

Národní shromáždění ve svém druhém volebním období bylo zvoleno na základě nového volebního zákona č. 27/1954 Sb. Tento zákon mnohem lépe odpovídal volebnímu procesu od roku 1948, v němž si občané nevybírali mezi více kandidátními listinami, ačkoliv to ústava z roku 1948 nadále připouštěla. Za tímto účelem byl poprvé ve volbách do Národního shromáždění zaveden většinový systém, v němž byla republika rozdělena do 368 volebních obvodů. Národní shromáždění v letech 1954-1960 tedy mělo nejvíce poslanců ve své historii. V důsledku řízení volebního procesu komunistickou stranou byl nový volební zákon formálně velmi liberální. Především zrušil volební povinnost, volební účast však byla přesto úspěšně vymáhána. Jestliže v roce 1948 byla volební účast 93 %, v roce 1954 stoupla na 99 %. Zrušil také národnostní omezení u aktivního volebního práva, avšak v duchu lidové demokracie zavedl možnost odvolání poslanců přímo občany, neboť voliči přesně věděli, který poslanec je zastupuje. Zejména poslední zmíněný bod vytvářel na poslance tlak, aby nehlasovali v rozporu s návrhy. V případě, že se mandát uvolnil, konaly se v daném volebním obvodě doplňovací volby. Toto šestileté volební období bylo ukončeno zákonem č. 35/1960 Sb. již po pěti a půl letech. Zatímco ve volbách roku 1948 vhodilo do volební urny 13,4 % voličů takzvaný bílý lístek, v roce 1954 hlasovalo proti kandidátům Národní fronty již jen 2,11 %. Shromáždění se v daném období vyznačovalo relativně velkým počtem osob bez stranické příslušnosti, kteří představovali 15 % všech zvolených poslanců.

Zobrazit data k
28. 11. 1954
10. 6. 1960