75%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
34%
Vysokoškoláků
24%
Předchozí parl. zkušenost
43
let
Průměrný věk
22
let
Nejnižší věk
67
let
Nejvyšší věk

Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna národů
(27. 11. 1971 — 10. 11. 1976 )

celkem 157 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 157 z 157
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (10)
Poslanecké kluby (7)
Volební strany (2)
Výbory (11)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (3)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
12
1
12
Věk na začátku mandátu
22
67
22
67
Věk na konci mandátu
27
70
27

O sněmovně

Kandidátům Sněmovny národů bylo odevzdáno 99,77 % z celkového počtu platných odevzdaných hlasů. Z pohledu složení měla sněmovna ze 150 poslanců celkem 37 žen, 34 poslanců ve věku do 35 let, 86 ve věku do 50 let a 30 starších. Více než polovina pracovala přímo v průmyslové nebo zemědělské výrobě. Předsedou sněmovny se stal Dalibor Hanes z KSČ, který stanul také mezi místopředsedy Federálního shromáždění. Do čela předsednictva Federálního shromáždění stanul Alois Indra, jeho 1. místopředsedou se stal Ján Marko. Sněmovna se samostatně sešla celkem šestkrát. V rámci společných setkání přijalo dne 28. 5. 1975 Federální shromáždění ústavní zákon, jímž umožnilo zkrátit volební období prezidenta, pokud ten svůj úřad nevykonává a zároveň sám od sebe neabdikuje. Následujícího dne pak zvolilo za prezidenta Gustáva Husáka.

Zobrazit data k
27. 11. 1971
10. 11. 1976