100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
100%
Vysokoškoláků
100%
Předchozí parl. zkušenost
59
let
Průměrný věk
59
let
Nejnižší věk
59
let
Nejvyšší věk

Slezský zemský sněm
(14. 9. 1871 — 14. 9. 1877 )

celkem 37 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 37 z 37
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (2)
Poslanecké kluby (3)
Volební strany (5)
Výbory (2)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (4)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
16
1
16
Věk na začátku mandátu
31
70
31
70
Věk na konci mandátu
36
76
36

O sněmovně

Slezský zemský sněm

Zemské volby do všech kurií proběhly v září 1871. Tentokráte se formování česko-polského volebního výboru ujaly nové energické osobnosti a předvolební agitace slavila úspěch v podobě zvolení pěti slovanských poslanců. Do popředí politického aktivismu mezi polskými obyvateli těšínského Slezska se dostal mistřovický sedlák Jerzy Cienciała. Na české straně přispěl k obnovení zájmu o politické dění advokát z Frýdku Karel Kotek. Němečtí poslanci se rozdělili na stoupence ústavověrné strany původního liberálního zabarvení, zejména šlo o velkostatkáře, a na mírně ve sněmu převažující nacionální liberály, kteří se rekrutovali zejména z řad poslanců zastupujících městské obyvatelstvo. Zemským hejtmanem byl císařem opět jmenován hrabě Amand Kuenburg. Slovanští poslanci se snažili na sněmu řešit národnostní problematiku ve vztahu k německé úřední řeči ve Slezsku, rozvoje vyššího českého a polského školství atp. Díky německé sněmovní většině však jejich návrhy nebyly vyslyšeny. Velkým tématem bylo také zřízení biskupství, případně univerzity v Opavě. Ani jeden z těchto plánů nebyl realizován pro odpor dotčených ministerstev, které ani jeden z návrhů nedoporučily. A tak se aktivita poslanců obrátila zejména k rozvoji železniční sítě v zemi. Sněm jednal od 14. září 1871 do 18. dubna 1877; rozpuštěn byl 14. září 1877.

Galerie médií

Zobrazit data k
14. 9. 1871
14. 9. 1877