90%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
87%
Vysokoškoláků
27%
Předchozí parl. zkušenost
45
let
Průměrný věk
21
let
Nejnižší věk
69
let
Nejvyšší věk

Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna lidu
(9. 6. 1990 — 9. 6. 1992 )

celkem 169 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 169 z 169
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (7)
Poslanecké kluby (25)
Volební strany (9)
Výbory (14)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (3)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (4)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
4
1
4
Věk na začátku mandátu
21
70
21
70
Věk na konci mandátu
23
71
23
Josef Špaček
(7. 8. 1927 — 11. 7. 2004)
Josef Bartončík
(18. 3. 1943 — ?)
Ján Langoš
(2. 8. 1946 — 15. 6. 2006)
Rudolf Battěk
(2. 11. 1924 — 17. 3. 2013)
Václav Benda
(8. 8. 1946 — 2. 6. 1999)
Emanuel Mandler
(2. 8. 1932 — 22.01.2009)
Vasil Mohorita
(19. 9. 1952 — ?)
Jozef Bakšay
(23. 2. 1951 — ?)
Pavol Balgavý
(16. 6. 1944 — ?)
Věnek Šilhán
(12. 2. 1927 — 9. 5. 2009)
Jaromír Gebas
(11. 5. 1953 — ?)
Karol Honner
(21. 8. 1932 — ?)
Albert Černý
(4. 2. 1937 — ?)
Bohumil Janča
(8. 7. 1936 — ?)
Miroslav Jansta
(8. 3. 1962 — ?)
Michael Kocáb
(28. 7. 1954 — ?)
Zdeněk Malina
(5. 1. 1944 — ?)
Michal Malý
(20. 3. 1956 — ?)
Libor Kudláček
(18. 7. 1957 — ?)
Zdeněk Masopust
(26. 2. 1938 — 15. 3. 2012)
Jiří Pospíšil
(9. 5. 1949 — ?)
Jindřich Konečný
(7. 7. 1940 — 20. 3. 2009)
Ivan Laluha
(20. 11. 1932 — ?)
Karel Novosad
(18. 9. 1953 — ?)
Miloslav Soldát
(28. 9. 1957 — ?)
Vladimír Tolar
(8. 3. 1951 — ?)
Petr Kučera
(29. 6. 1947 — ?)
Miroslav Téra
(7. 2. 1948 — ?)
Jiří Musílek
(18. 5. 1942 — 19. 9. 2014)
Jaromír Piskoř
(11. 8. 1962 — ?)
Ernest Valko
(10. 8. 1953 — 9. 11. 2010)
Oszkár Világi
(17. 4. 1963 — ?)
Július Minka
(7. 2. 1945 — ?)
Vojtěch Deyl
(29. 3. 1947 — ?)
Stanislav Hanák
(21. 6. 1934 — 8. 12. 1998)
Jaroslav Jenerál
(14.09.1944 — ?)
Pavol Hrušovský
(9. 6. 1952 — ?)
Jaroslav Kos
(11. 10. 1950 — ?)
Dana Němcová
(14. 1. 1934 — ?)
Ján Zán
(10. 11. 1936 — ?)
Miroslav Sychra
(10. 5. 1950 — ?)
Jiří Lacina
(19. 5. 1934 — ?)
Eva Nováková
(18. 1. 1938 — ?)
Michal Bláha
(3. 5. 1964 — ?)
Július Bobovnický
(12. 7. 1935 — ?)
Michal Borguľa
(21. 6. 1945 — ?)
Dana Branná
(9. 12. 1959 — ?)
Vincent Danihel
(2. 2. 1946 — ?)
Juraj Gyimesi
(2. 10. 1935 — ?)
Štefan Gürtler
(3. 12. 1929 — ?)
Josef Doksanský
(9. 1. 1942 — 12. 5. 1995)
Mahulena Čejková
(23. 8. 1936 — ?)
Ján Čarnogurský
(1. 1. 1944 — ?)
Jiří Černý
(7. 4. 1951 — ?)
Július Černák
(6. 6. 1930 — 2. 10. 2016)
Ivan Dospíšil
(28. 7. 1951 — ?)
Pavel Čičmanec
(18. 1. 1933 — ?)
Milan Čič
(2. 1. 1932 — 9. 11. 2012)
Vladimír Dlouhý
(31. 7. 1953 — ?)
Augustín Jambor
(24. 8. 1932 — 1. 8. 2006)
Stanislav Chýlek
(7. 7. 1934 — ?)
Dana Drešerová
(15. 4. 1954 — ?)
Zdeněk Jedinák
(19. 9. 1963 — ?)
Pavel Jégl
(20. 10. 1958 — ?)
Karel Ježek
(17. 6. 1942 — ?)
Bohuslav Hubálek
(24. 1. 1933 — ?)
Jiří Adámek
(24. 8. 1939 — ?)
Rudolf Hrušínský
(17. 10. 1920 — 13. 4. 1994)
Jaroslav Jurečka
(10. 2. 1943 — ?)
Jan Kačer
(3. 10. 1936 — ?)
Jozef Kakačka
(15. 11. 1952 — 14. 11. 2013)
Marián Kapusta
(8. 9. 1956 — ?)
Jan Kavan
(17. 10. 1946 — ?)
Jiří st. Dienstbier
(20. 4. 1937 — 8. 1. 2011)
Jiří ml. Dienstbier
(27. 5. 1969 — ?)
Zdeněk Kessler
(29. 12. 1926 — 25. 8. 2003)
Jiří Kincl
(24. 11. 1939 — ?)
Aleš Kladivo
(19. 1. 1933 — 3. 1. 2004)
Milan Kňažko
(28. 8. 1945 — ?)
Pavel Konečný
(23. 3. 1954 — ?)
František Magyar
(30. 11. 1928 — ?)
Ondřej Huml
(13. 4. 1953 — 20. 4. 2017)
Tomáš Kopřiva
(8. 2. 1956 — ?)
Miroslav Korman
(20. 1. 1948 — ?)
Ladislav Kováč
(9. 4. 1932 — ?)
Michal Kováč
(5. 8. 1930 — 5. 10. 2016)
Jiří Kovář
(5. 3. 1964 — ?)
Miloš Krejcar
(1. 9. 1922 — ?)
Daniel Kroupa
(6. 1. 1949 — ?)
Erich Kříž
(29. 6. 1959 — ?)
Stanislav Kučera
(14. 2. 1945 — ?)
Martin Kukučka
(28. 4. 1955 — ?)
Peter Kvačkaj
(7. 4. 1941 — ?)
Slavoj Marek
(4. 7. 1946 — ?)
László Mihályi Molnár
(24. 4. 1953 — ?)
František Michálek
(15. 11. 1925 — ?)
Petr Miller
(27. 7. 1941 — ?)
Vladimír Fiala
(27. 1. 1922 — 5. 4. 2010)
Vojtěch Filip
(13. 1. 1955 — ?)
Stanislav Florián
(12. 11. 1932 — ?)
Jiří Ruml
(8. 7. 1925 — 20. 2. 2004)
Alena Šrámková
(20. 6. 1929 — ?)
Jozef Wagner
(30. 8. 1940 — ?)
Valtr Komárek
(10. 8. 1930 — 16. 5. 2013)
Miroslav Richter
(9. 4. 1956 — ?)
Pavel Šebek
(21. 6. 1935 — ?)
Pavel Vandas
(29. 11. 1952 — ?)
Miroslav Tyl
(18. 2. 1943 — ?)
Radomil Ropek
(27. 2. 1926 — ?)
Jan Vidím
(25. 6. 1964 — ?)
Rút Šormová
(14. 12. 1965 — ?)
Jana Hlaváčová
Ivan Rynda
(6. 2. 1953 — ?)
Milan Tejkl
(5. 1. 1934 — 9. 9. 2014)
Lubomír Voleník
(1. 3. 1950 — 5. 6. 2003)
Jiří Sedlák
(21. 8. 1938 — ?)
Jiří Soukup
(8. 9. 1953 — ?)
Richard Sacher
(1. 9. 1942 — 27. 2. 2014)
Josef Tomsa
(18. 12. 1929 — ?)
Pavel Zahrádka
(30. 12. 1932 — ?)
Miroslav Zavřel
(17. 10. 1932 — ?)
Rudolf Zukal
(10. 10. 1927 — 26. 8. 2004)
Peter Mornár
(13. 8. 1946 — ?)
Marta Nazari-Buřivalová
(5. 8. 1939 — ?)
Ivo Novotný
(15. 11. 1935 — 29. 9. 2020)
Boleslav Bárta
(14. 8. 1929 — 31. 5. 1991)
Rudolf Cejnek
(16. 4. 1927 — ?)
Bohuslav Peka
(26. 11. 1943 — ?)
Jaromír Šlápota
(29. 10. 1939 — ?)
Václav Klaus
(19. 6. 1941 — ?)
Ivan Mynář
(1. 7. 1950 — ?)
Milan Pohanka
(31. 3. 1929 — ?)
Jiří Schneider
(2. 8. 1963 — ?)
Jaroslav Suchánek
(26. 1. 1955 — ?)
Soňa Tarhoviská
(15. 2. 1960 — ?)
Ladislav Vrchovský
(25. 6. 1948 — ?)
Stanislav Žalud
(22. 2. 1932 — ?)
Richard Richterek
(11. 2. 1942 — ?)
Alojz Rajnič
(12. 7. 1939 — ?)
Gabriela Rothmayerová
(14. 3. 1951 — ?)
Eva Sahligerová
(20. 7. 1953 — 28. 3. 1999)
Vladimír Savčinský
(10. 3. 1963 — ?)
Karel Sedlář
(25. 5. 1952 — ?)
Viliam Soboňa
(24. 10. 1947 — ?)
Ferenc Szöcs
(22. 8. 1935 — ?)
Jozef Šepetka
(4. 6. 1969 — ?)
Mikuláš Šidík
(6. 3. 1941 — 13. 11. 2015)
Ivan Šimko
(1. 1. 1955 — ?)
Zdeněk Vysloužil
(25. 11. 1952 — ?)
Ladislav Žáček
(7. 1. 1932 — ?)
Ivan Tužinský
Zuzana Tvrdá
(3. 12. 1944 — ?)
Olivér Varga
(3. 5. 1952 — ?)
Emília Vašáryová
(18. 5. 1942 — ?)
Jozef Veverka
(11. 3. 1932 — 23. 7. 2005)
Marián Vrabec
(7. 7. 1948 — ?)
Eliška Záležáková
(26. 3. 1958 — ?)
Alfonz Petrovič
(9. 5. 1937 — ?)
Ján Pobežal
(7. 7. 1948 — ?)
Gejza Adam
(19. 1. 1951 — ?)
Miroslav Adámek
(12. 5. 1945 — ?)
Oľga Andelová
(16. 11. 1950 — ?)
Dušan Baďura
Eduard Baštigál
(13. 3. 1952 — ?)
Michal Benčík
(11. 9. 1932 — ?)
Zdeněk Mitáš
Vladislav Niedoba
(10. 5. 1950 — ?)
Jozef Pribilinec
(6. 7. 1960 — ?)
Eduard Šimko
(21. 12. 1942 — ?)

O sněmovně

Sněmovna lidu stejně jako sněmovna národů měla na základě volebního zákona z března 1990 vyměřeno dvouleté volební období. Po prvních volbách od roku 1946, v nichž proti sobě kandidovalo více politických subjektů, bylo do Sněmovny lidu zvoleno 9 volebních stran. Počet křesel byl snížen na 150, z nichž 101 obsadili poslanci volení v České republice. Poměrně velké množství hlasů, v českých krajích 17%, na Slovenku 15% obdržely strany, které nepřekročily volební kvorum a do sněmovny se nedostaly. Volby ovládlo Občanské fórum, které v českých krajích obdrželo 53, 15% hlasů, což celkově představovalo 68 mandátů, tedy téměř polovinu. Na Slovensku byla situace vyrovnanější, ale i zde vyhrál hlavní představitel opozice proti bývalému režimu, Veřejnost proti násilí, se ziskem 32, 5%, celkově 19 mandátů. Jejím členem se stal také Marián Čalfa, do roku 1990 člen KSS, který byl i po těchto volbách jmenován předsedou federální vlády. Součástí vládní koalice bylo také slovenské Křesťanskodemokratické hnutí. Navzdory nevyžadované účasti u voleb hlasovalo pro poslance Sněmovny lidu 96,79% voličů a podobné účasti bylo dosaženo také v ostatních sněmovnách. Také v nových podmínkách platilo, že samostatně se Sněmovna lidu téměř nescházela. Výrazně se však zvýšil počet zasedacích dnů společných schůzí. Právě několikadenní schůze, trvající často více než deset dní, se staly pro toto období charakteristickými. Často je navíc v přímém přenosu vysílala televize. Předsedou Federálního shromáždění zůstal Alexander Dubček, předsedou Sněmovny lidu byl zvolen Rudolf Battěk.

Zobrazit data k
9. 6. 1990
9. 6. 1992