88%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
86%
Vysokoškoláků
32%
Předchozí parl. zkušenost
45
let
Průměrný věk
21
let
Nejnižší věk
68
let
Nejvyšší věk

Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna národů
(9. 6. 1990 — 9. 6. 1992 )

celkem 168 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 168 z 168
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (12)
Poslanecké kluby (24)
Volební strany (9)
Výbory (19)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (3)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
7
1
7
Věk na začátku mandátu
21
68
21
68
Věk na konci mandátu
22
70
22
70

O sněmovně

Sněmovna národů začala hrát s ohledem na podmínku schválení důležitých zákonů nadpoloviční většinou v obou jejích částech výraznější roli v rámci Federálního shromáždění, než tomu bylo v době, kdy se kolem přijímání zákonů velká diskuze nevedla. Patrné je to také na počtu samostatných schůzí, kterých se jen za dva roky konalo 18. Náznaky neshod ve Sněmovně národů byly patné už v předchozím období, když se na schůzi 27. 3. 1990 komplikovaně dohadovala o názvu státu. Naplno se projevily při projednávání tzv. kompetenčního zákona v listopadu 1990 o tom, jaké mají mít republiky kompetence ve vztahu k federaci. Již předtím byl ve Federálním shromáždění schválen zákon, který přerozděloval pravomoci z federace na republiky, v jehož důsledku ztrácelo Federální shromáždění významnou část vlivu. Na konci volebního období se řešení otázky suverenity republik ve vztahu k federaci nacházelo v rozvráceném stavu, když se poslanci Federálního shromáždění nebyli ani schopni dohodnout, jak má znít otázka týkající se referenda o společném státě. Tyto otázky se měly řešit až volbách v roce 1992, předvolební boj však ukazoval, že se reprezentanti českého a slovenského národa ve svých představách čím dál více rozchází.

Zobrazit data k
9. 6. 1990
9. 6. 1992