92%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
87%
Vysokoškoláků
34%
Předchozí parl. zkušenost
44
let
Průměrný věk
22
let
Nejnižší věk
68
let
Nejvyšší věk

Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna lidu
(6. 6. 1992 — 31. 12. 1992 )

celkem 153 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 153 z 153
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (4)
Poslanecké kluby (14)
Volební strany (12)
Výbory (11)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (3)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
4
1
4
Věk na začátku mandátu
22
68
22
68
Věk na konci mandátu
22
68
22

O sněmovně

Poslední volby konané v rámci federace vyhrála Občanská demokratická strana, která získala 48 mandátů a v České republice, kde kandidovala, 34% hlasů. Druhou nejsilnější stranou bylo Hnutí za demokratické Slovensko, které bylo nejsilnějším nástupce Veřejnosti proti násilí. Na Slovensku získalo také 34% hlasů, avšak pouze 24 mandátu. Tyto strany utvořily federální vládu spolu s Křesťanskou a demokratickou unií – Československou stranou lidovou. Dvě nejsilnější strany se však spolu nemohly dohodnout. Volební lídr ODS Václav Klaus nakonec dospěl k názoru, že dlouhodobé společné vládnutí s HZDS nebude v důsledku zásadních programových rozporů týkajících se zejména autonomie Slovenska a odmítání jeho scénáře velké privatizace možné, a proto se s předsedou HZDS Vladimírem Mečiarem dohodl na rozdělení státu. K zániku federace došlo fakticky již v září 1992, kdy Slovenská národní rada schválila ústavu Slovenská republiky, která v rozporu s federální ústavou nadřazovala slovenské zákony těm federálním. Předsedou Federálního shromáždění se stal Michal Kováč, pozdější slovenský prezident, předsedou Sněmovny lidu Václav Benda z KDS. Volební účast během dvou let zaznamenala znatelný pokles na 85%.

Zobrazit data k
6. 6. 1992
31. 12. 1992