90%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
87%
Vysokoškoláků
26%
Předchozí parl. zkušenost
44
let
Průměrný věk
24
let
Nejnižší věk
70
let
Nejvyšší věk

Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna národů
(6. 6. 1992 — 31. 12. 1992 )

celkem 152 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 152 z 152
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (7)
Poslanecké kluby (15)
Volební strany (13)
Výbory (12)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (7)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (3)
Druh ukončení mandátu (4)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
7
1
7
Věk na začátku mandátu
24
70
24
70
Věk na konci mandátu
24
70
24

O sněmovně

Sněmovna národů v 7. volebním období byla tvořena 12 volebními stranami či koalicemi, což samo o sobě činilo jednání značně komplikovaným. I během půlročního období se Sněmovna národů stihla sejít 8krát, což bylo dokonce více setkání, než kolik se uskutečnilo společných schůzí obou sněmoven či schůzí Sněmovny lidu. Předsedou Sněmovny lidu se stal Roman Zelenay z HZDS. Sněmovna národů sehrála klíčovou úlohu při volbě prezidenta republiky, když slovenskou částí neprošel ani nadvakrát dosavadní prezident Václav Havel a třetího kola se již účastnit nemohl. Na dalších kandidátech se již sněmovny nedomluvily vůbec. Václav Havel na funkci 17. července 1992 abdikoval a až do konce federace již prezident zvolen nebyl. Federální shromáždění následně schválilo 8. září zákon č. 493/1992 Sb., který odebral federálním úřadům pravomoci a 13. října zákon č. 541/1992 Sb., o rozdělení majetku. Dne 18. listopadu schvalovalo federální shromáždění zákon o zániku federace, ale ten opět narazil ve Sněmovně národů, která jej neschválila. Sněmovny se pak sešly až 25. listopadu, kdy schvalovaly novou verzi, která opět neprošla před Sněmovnu národů. Dalšího dne se poslanci vrátili k původní verzi, kterou tentokrát těsně schválili. Československo zákonem č. 542/1992 Sb. přestalo k 31.12.1992 existovat a s ním i Federální shromáždění. Zákonem č. 4/1993 Sb., ze dne 15. 12. 1992 pak bylo řečeno, že působnost Federálního shromáždění přebírá zánikem federace Česká národní rada.

Zobrazit data k
6. 6. 1992
31. 12. 1992