84%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
54%
Vysokoškoláků
28%
Předchozí parl. zkušenost
45
let
Průměrný věk
22
let
Nejnižší věk
72
let
Nejvyšší věk

Česká národní rada
(10. 7. 1968 — 7. 12. 1971 )

celkem 268 poslanců s mandáty

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 268 z 268
poslanců

Poslanecky Slibi(Poslanecký mandát nevzniká volbou, ale složením poslaneckého slibu. Zároveň je často nemožné v historických pramenech údaje o poslaneckém slibu dohledat. Proto za začátek mandátu v této databázi považujeme datum příslušných voleb. Tento filtr ovšem umožňuje vybrat poslance, u nichž máme údaj o poslaneckém slibu k dispozici.)
Zastupitelské sboryi(Zastupitelským sborem se myslí parlament ale také jeho komora, pokud do ní probíhaly samostatné volby.)
Pohlaví
Kooptace
Funkce (7)
Poslanecké kluby (5)
Volební strany (2)
Výbory (18)
Vzděláníi(Údaje o vzdělání je v historických pramenech obtížné dohledat a jsou dostupné pouze u některých poslanců a poslankyň. Zejména pro období 19. století je obtížné je najít. Navíc se v průběhu dlouhého sledovaného období výrazně proměňovaly podoby vzdělání. Např. zatímco dříve bylo univerzitní vzdělání určeno jen velmi úzké elitě, na konci 20. století už bylo široce dostupné. Také proto je obtížné srovnávat dosažné stupně vzdělání v čase. Při vyhodnocování údajů o vzdělání je tyto skutečnosti třeba mít na paměti.)
Náboženské vyznání (5)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o náboženském vyznání, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o náboženském vyznání více, protože během života svou denominaci změnili. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například když dotyčný či dotyčná sice uváděli příslušnost k určitému náboženství, ale jen z toho důvodu, že šlo v dané době o běžnou konvenci, byli např. pouze pokřtění, ve skutečnosti však žádné náboženství nepraktikovali. Na druhou stranu mnoho poslanců a poslankyň z různých důvodů své vyznání skrývalo a veřejně neuvádělo. Pravou povahu náboženského vyznání dnes není pro účely databáze možné zjistit. Údaje o náboženském vyznání nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Národnosti (6)i(V databázi pracujeme s těmi údaji o národnosti, které jsou dostupné v historických pramenech. Tyto údaje nijak neupravujeme ani jinak neinterpretujeme. Běžně mohou nastat situace, že u jednoho poslance či jedné poslankyně je údajů o národnosti více, protože se během života hlásili k různé národní identitě. Stejně tak jde o údaje, které mohou být zavádějící. Například dotyčný či dotyčná mohli patřit do více národních komunit zároveň (typicky Češi a Slováci ale i Češi a Němci) a svou deklarovanou národnost proměňovali podle konkrétního účelu. Údaje o národnosti nejsou žádným „objektivním“ historickým faktem ale informací, jíž je potřeba dále odpovědně interpretovat.)
Fotografiei(U všech poslanců a poslankyň byly dohledávány fotografie. U značné části však nalezeny nebyly. Filtr umožňuje zaměřit se pouze na ty, u nichž je alespoň jedna fotografie k dispozici. )
Druh mandátu (3)
Druh ukončení mandátu (5)
Předchozí parlamentní zkušenost
Počet mandátů
1
12
1
12
Věk na začátku mandátu
21
72
21
72
Věk na konci mandátu
23
74
23
73

O sněmovně

Česká národní rada vznikla na základě ústavního zákona č. 77/1968 Sb., o přípravě federativního uspořádání Československé socialistické republiky. Prvních 150 poslanců navrhla Národní fronta částečně z řad dosavadních poslanců Národního shromáždění zvolených v roce 1964 v českých krajích a dále z významných osobností českého veřejného života. Jednalo se o zástupce krajských a okresních národních výborů, politických stran v Národní frontě, členů vlády, bývalé sociální demokracie, příslušníků německého a polského národa, zástupců závodů a představitelů kultury. Mezi navrhovanými členy byl například nositel Nobelovy ceny Otto Wichterle, Rudolf Battěk z přípravného výboru Klubu angažovaných nestraníků nebo herec Václav Voska, oba bezpartijní. Jedinkrát se tak do parlamentu dostali členové organizací mimo Národní frontu. Národní shromáždění však neschválilo Jiřího Hanzelku a Pavla Kohouta, signatáře manifestu 2000 slov. Dne 10.7.1968 byl zvolen také její předseda Čestmír Císař z KSČ a 21.7.1968 místopředsedové, zbylí členové předsednictva a členové výborů.

Poslanci se sdružovali v klubech podle toho, jaká organizace je Národní frontě navrhla. Nejednalo se jen o politické strany, proto v České národní radě existoval například klub poslanců členů Revolučního odborového hnutí nebo Svazu socialistické mládeže. Tento provizorní stav měl platit nejdéle do konce roku 1969, tedy do uskutečnění voleb. Volby však byly posunuty a členům přetrvával mandát až do listopadu 1971. Poslanci v roce 1968 nebyli organizováni ve výborech, ale v komisích. Na sedmé řádné schůzi 21.12.1968, která byla v přípravné fázi poslední, provedla Česká národní rada doplňovací volbu 50 dalších zastupitelů v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 ústavního zákona o federaci, na návrh Ústředního výboru Národní fronty. Tito poslanci spolu s původními poslanci složili na první schůzi dne 8.1.1969 poslanecký slib již jako členové České národní rady na základě ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o Československé federaci. Také náhradníci, kteří nastoupili svůj mandát v průběhu tohoto období, byli schvalováni samotnou Českou národní radou. Do října 1971 se Česká národní rada sešla 13krát.

Zobrazit data k
10. 7. 1968
7. 12. 1971